Architekt, malíř, scénograf, režisér a teoretik Jiří Kroha byl jedním z důležitých iniciátorů brněnského kulturního života. Poté, co byl v roce 1925 jmenován mimořádným profesorem na Odboru architektury a pozemního stavitelství České vysoké školy technické, se rozhodl postavit vlastní vilu, jež se stala místem setkávání brněnské meziválečné avantgardy.
Dům stojí na konci řadové zástavby a jeho hlavní obytné místnosti jsou orientovány na jih do svahu terasovité zahrady. Sloupy částečně volného přízemí nesou rozlehlou halu v prvním patře, která na východě navazuje na prostor jídelny s kuchyní. Druhé patro je věnováno ložnicím, nad nimiž se nachází obytná střešní terasa. Celková hmota domu je členěna řadou rizalitů, balkonů a stříšek a představuje Krohovo osobité expresivní pojetí funkcionalismu, které může připomínat snahy holandského hnutí de Stijl, usilujícího o otevření půdorysu a propojení domu s okolím. Výtvarný ráz je dotvářen i ve vybavení interiéru, kde se nachází množstvím Krohových soch a obrazů.
Podle dochované fotografie, která zachycuje Vítězslava Nezvala, Karla Teigeho a Romana Jakobsona, jak se veselí v bazénku za Krohovým domem, můžeme usuzovat na bujarý společenský život, jenž se před válkou v domě odehrával. Vilu dodnes vlastní rodina Krohova a dodatečné úpravy, jako je zastavění vstupního přízemí nebo dělení některých místností, byly provedeny podle architektova návrhu.
PH
