Sídliště Úvoz vystavěné mezi lety 1958–1962 se skládá ze čtyř dostaveb městských bloků bytovými domy T03B a T15 podél ulic Úvoz a Grohova. Bytová výstavba je doplněna o občanskou vybavenost v podobě školky, základní školy a obchodů a služeb. Podle projektu mělo sídliště Úvoz obsahovat také jesle uvnitř „bloku B“ mezi ulicemi Úvoz, Grohova, Čápkova a Jana Uhra a patrové garáže při severní straně sídliště.
Výstavba de facto začala v první polovině roku 1958 průrazem rostlé skály na úpatí Kraví hory a protažením ulice Úvoz směrem ke Konečného náměstí. S průrazem Úvozu se počítalo již dlouho a do své koncepce Směrného územního plánu města Brna jej zahrnul také kolektiv vedený Františkem Kočím. Směrný plán, který mj. řešil i dislokaci nově plánovaných sídlišť vznikal v Krajském projektovém ústavu v Brně v letech 1956—1957 a je spojován s novým rozvojem Brna jako veletržního města na konci 50. let 20. stol.
Tzv. úvodní projekt sídliště, vypracovali architekti Arnošt Krejza a Vítězslav Unzeitig. Z dochované korespondence je nicméně možné usuzovat, že se na projektu podílel i Vilém Kuba, který ještě v polovině roku 1958 v rámci prodloužené výpovědní lhůty pracoval na „občanském vybavení sídliště Úvoz“, těsně před tím než byl na základě třídně-politických prověrek a negativního kádrového posudku ze Stavoprojektu definitivně propuštěn. Ještě v roce 1958 projekt znovu přepracoval Miloslav Kramoliš se spoluautory Miroslavem Brabcem a Zdenou Kopeckou. Kramoliš měl usilovat o volné řešení s výškovými domy, které by odpovídalo zastavění v sousedství parku na Kraví Hoře.
Z této koncepce však byly realizovány pouze dva zkušební výškové domy v horní části plánované výstavby mezi Údolní a Čápkovou. Důvodem rozsáhlejšího neuplatnění rozvolněné výškové zástavby měla být snaha o maximalizaci počtu bytů a nedokonalá stavební technologie, která byla teprve ve fázi vývoje. Při výstavbě se uplatnily tzv. cihelné kvádry, tedy prefabrikované bloky, které se zdily předem a až na stavbě se usazovali pomocí jeřábu. Jednalo o rané snahy o masovou prefabrikaci jako jedné z podmínek státem řízeného zprůmyslněného stavebnictví. Cihelnou technologii v 60. letech nahradil beton.
Budova základní školy byla postavena mezi lety 1961–1962 podle projektu Jaroslava Ledviny z roku 1960 a dispozičně je obdobou základní školy na Bakalově nábřeží navržené týmž autorem. Kohouta – reliéfní výzdobu fasády z roku 1962, zakrytou tepelnou izolací při rekonstrukci v roce 2014, provedli Milan Zezula a Miloš Slezák.
Celkový výraz sídliště je potom rozkročen mezi socialistickým realismem 1. pol. 50. let a nastupujícím bruselským stylem definovaným především československou účastí na světové výstavě EXPO v roce 1958. Zatímco bytové domy v „bloku D“ na svahu Kraví hory doplněné bronzovým sousoším Spartakiáda od Konráda Babraje z roku 1962 v sobě stále nesou ducha sorely, desetipodlažní výškové domy i sedmipodlažní bytovky „bloků B a C“ na východní straně ulice Úvoz svými plochými střechami s „kšilty“ již hlásí k návratu brněnské moderní architektury.
JK