Viktor Rudiš
V roce 1968 vyhrál s Vladimírem Pallou a Alešem Jančekem soutěž na československý pavilon Expo 1970 v japonské Ósace. Sochařsky pojatá architektura ve tvaru písmen H a U, tvořená dřevěnou konstrukcí se skleněným pláštěm a navazující tak na tradiční japonské tvarosloví, získala cenu Institutu japonských architektů. Pavilon byl připravován podle libreta Jana Skácela a Adolfa Kroupy v uvolněné době 60. let. Vystavovaná díla pocházela od Jaroslavy Brychtové, Stanislava Libenského, René Roubíčka, Vladimíra Janouška a Čestmíra Kafky. Normalizační změny se projevily rychlím připojením několika soch poplatných době, architekt sám se navíc nesměl výstavy zúčastnit a o pavilonu se, až na jednu kritickou recenzi, téměř nepsalo v dobovém tisku.
V osmdesátých letech se Viktor Rudiš podílel na několika projektech pro BVV, z nichž některé byly uskutečněny (budova Výrobně montážního střediska z roku 1986) a některé zůstaly pouze ve fázi projektu (Obchodně provozní centrum z roku 1986). Výraznými realizacemi na výstavišti se stal hotel Holiday Inn, postavený na půdorysu pravidelného rovnoramenného trojúhelníku v roce 1992, a přestavba a rekonstrukce pavilonu G z roku 1996, na kterých se také podíleli architektův syn Martin Rudiš a Zdeňka Vydrová. Kancelář Rudiš+Rudiš, kterou otec se synem založili po sametové revoluci, obdržela za přestavbu pavilonu G cenu Grand Prix Obce architektů. K jejím dalším významným realizacím patří obytný komplex v Litomyšli a rekonstrukce Uměleckoprůmyslového muzea v Brně, obojí z roku 2001. V roce 2003 ukončil Viktor Rudiš aktivní činnost, ve vedení ateliéru pokračuje jeho syn.
VK
http://www.rudis-rudis.cz/, vyhledáno 9.5.2018.
Architekt/ka
Viktor Rudiš
Datum narození
9.6.1927 Brno