Poblíž ústí rušné městské třídy Veveří do prostoru Žerotínova náměstí vznikl roku 1905 jeden z nejvýraznějších objektů brněnské secese. Stavebníkem domu byl stavitel Theodor Veselý, dosud však není jasné, kdo je autorem této pozoruhodné stavby, která výrazně ční jak výškově, tak i vizuálně nad dvěma přímo sousedícími domy. V literatuře se objevuje jméno stavitele Karla Kletzela, syna tesařského mistra a velkoobchodníka s dřevem Theodora Kletzela, který se na realizaci podílel. Karel Kletzl se ovšem narodil až roku 1893 a i jeho starší bratr Jan Vladimír Kletzl (1885) byl v době stavby domu dvacetiletý – tato hypotéza je tedy obtížně přijatelná. Zdá se pravděpodobné, že dvojdům postavil sám stavebník Theodor Veselý s možností, že originální fasádu navrhl jako výsledek objednávky jiný architektonický tvůrce, což byla v tehdejším Brně běžná praxe.
Na Veveří vznikl roku 1905 de facto dvojdům. Protáhlou obdélnou parcelu téměř zcela využily dva, v základním rozvrhu zrcadlově komponované, čtyřpatrové domy s mohutnými dvorními křídly propojenými komunikačním krčkem.
Uliční objekt byl opatřen zcela originální dekorativní fasádou. Symetricky rozvržené průčelí bylo rozděleno do dvou zón: horizontálně komponovaného parteru ukončeného širokým pásem zdvojené linky kordonové a parapetní římsy oken prvního obytného podlaží a výše, vertikálně orientovanou, tektonicky v podstatě nečleněnou plochou fasády v patrech. Vertikalitu umocnil jediný výrazný plastický prvek, mírně segmentově zvlněný arkýř spínající druhé a třetí patro. Arkýř, završený balkonovou terasou, byl sevřen dvěma lizénami, které výše po stranách rámovaly segmentový štít. Standardní korunní římsa byla přitom nahrazena kovovou konstrukcí prosklených markýz podpíraných konzolami. Na uliční fasádě je pozoruhodné výtvarné pojednání plošných partií. V základu rovinu průčelí člení organické konvexně-konkávní tvary secesní ornamentiky provedené v hrubozrnné a hladké omítce,
ty jsou doplněny zcela konkrétními obrazy – nahoře reliéfní nakupená mračna proráží paprsky plastických antropomorfizovaných sluncí, níže fasádou probíhají stylizované zvlněné křivky oblak vzdálených horizontů, okenní otvory pak doprovází reliéfní dekor v podobě úponků popínavých rostlin. Centrální ústupkový portál zaobleně obdélného tvaru je lemován konvexně-konkávně tvarovanou vpadlinou shora rámovanou zvlněným úsekem římsy. Ve vpadlině vstup lemuje reliéfní krajinná scenérie s dvojicí košatých stromů ozařovaných slunečními paprsky. Terasový balkon ukončující arkýř je zase opatřen dekorativním kovaným zábradlím užívajícím motivu stylizovaných rostlinných úponků.
Bohatý výtvarný program průčelí byl ještě doplněn četnými vegetabilními i abstraktními ornamenty do celkové mimořádně mnohotvárné a dynamicky působící podoby. V interiéru domu se pak dochovala řada původních prvků: dekorativní zábradlí, profilovaná dřevěná ostění dveří, svítidla či skleněné výplně apod.
Nájemní dům se udržel ve vlastnictví rodiny Veselých do roku 1917, kdy jej sestra stavebníka Ludmila Veselá prodala Karlu a Karole Dýmovým.
Dům představuje osobitou variaci na uvolněné formy západoevropské secese. Svou zcela mimořádnou fasádou odlehčenou prosklenými markýzami nepřehlédnutelně vystupuje z uliční fronty a tvoří jednu z neoriginálnějších staveb ulice Veveří, která by si zasloužila i náležitou péči.
Aleš Homola