František Kalivoda
Architekt, designér, typograf a pedagog František Kalivoda se narodil 9. dubna 1913 v Brně. V letech 1931–39 studoval na České vysoké škole technické v Brně a již po složení první státní zkoušky v roce 1935 začal samostatně projektovat. Jeho první zakázkou byla vila na pisáreckém kopci pro tanečníka a choreografa Iva Váňu Psotu z roku 1936. Ve 30. letech se František Kalivoda stal spolupracovníkem firmy Bohuslava Fuchse AKA, zaměřené na výrobu bytových doplňků, pro kterou navrhoval i řešení výstav. Působil také jako pedagog – v roce 1937 se stal externím učitelem na Škole umeleckých remesiel v Bratislavě a v letech 1939–42 vyučoval na Škole uměleckých řemesel v Brně. V letech 1943–46 působil v Obecně prospěšné stavební společnosti s r. o. v Pardubicích. V letech 1952–53 byl zaměstnán ve společnosti Hutní projekt Brno, v roce 1958 krátce působil ve Stavoprojektu. Od roku 1959 pracoval ve státním podniku Umělecká řemesla Brno.
František Kalivoda byl velmi čilým propagátorem umění a architektury, byl členem československé skupiny CIAM (Mezinárodního kongresu moderní architektury) a CIRPAC (Mezinárodního výboru pro řešení problému současné architektury), Bloku architektonických pokrokových spolků a Levé fronty v Brně. Kromě architektury a uměleckého řemesla se věnoval také propagování umělecké fotografie a filmu v Československu, ve 30. letech uspořádal několik zásadních výstav – v roce 1933 to byla výstava sociální fotografie, v následujících letech dvě výstavy malíře a fotografa maďarského původu, profesora Bauhausu, Lászla Moholyho-Nagyho. František Kalivoda byl také vynikajícím typografem, věnoval se knižní grafice (Brno, vůně jednoho města, 1959; Brno, město práce a pokroku, 1966) a grafice časopisů, na kterých se podílel i jako autor, případně redaktor a vydavatel (Ekran, Telehor – revue, jejíž vydání v roce 1936 Kalivoda přímo incioval, Měsíc, Forum, Středisko, Index a Magazín AKA).
Kalivoda se také aktivně angažoval v otázce osudu vily Tugendhat za komunistického režimu. Na počátku 60. let inicioval diskusi o rekonstrukci a smysluplném využití této světově významné památky a díky vlastním aktivitám, jakož i snahám dalších odborníků se v roce 1963 docílilo zapsání vily do seznamu kulturních památek. Rekonstrukce byla však v časech normalizace odložena.[1] V roce 1970 byl František Kalivoda hlavním iniciátorem oslav výročí sta let od narození Adolfa Loose a plánoval dokonce založení Ceny Adolfa Loose pro studenty a absolventy brněnské Fakulty architektury. K uskutečnění těchto záměrů však již nedošlo, František Kalivoda zemřel 18. května 1971 v Brně. Část jeho pozůstalosti, včetně materiálů k připravované monografii o vile Tugendhat, je uchována v Muzeu města Brna.
LV
[1] Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný, Architekt František Kalivoda a „kauza“ vily Tugendhat, Prostor Zlín 4/2007, s. 19-22.
Architekt/ka
František Kalivoda
Datum narození
9.4.1913 Brno
Datum úmrtí
18.5.1971 Brno
Literatura
Adéla Horová,
Nová encyklopedie českého výtvarného umění,
Praha 1995
Dagmar Černoušková,
Jindřich Chatrný,
Prostor Zlín,
2007, s. 19–22
Zdeněk Kudělka,
Jindřich Chatrný (eds.),
O Nové Brno. Brněnská architektura 1919-1939,
Brno 2000