Psotova vila

V polovině 30. let, kdy se stavební rozvoj Masarykovy čtvrti odvíjel v její západní části v blízkosti Wilsonova lesa, vznikl i zastavovací plán kolonie Pod vodojemem. Pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské jej navrhl Jindřich Kumpošt. Urbanistická koncepce kolonie je určována svažitým terénem a ulice jsou logicky vedeny po vrstevnicích. Jednotlivé domy v ulicích Rezkově a Kaplanově vznikly podle návrhů architektů Evžena Škardy, Františka Kalivody, Jiřího Krohy, Mojmíra Kyselky, Jaroslava Grunta a Jindřicha Kumpošta. Objednavatelem vily v Kaplanově ulici č. 1 byl světoznámý tanečník a choreograf Ivo Váňa Psota (1908–1952), který se v roce 1926 stal sólistou a následně šéfem brněnského baletu. Poté působil v Ruském baletu v Monte Carlu a po útěku do Ameriky mu bylo za války svěřeno vedení baletu Metropolitní opery v New Yorku. Po válce se vrátil do Brna, působil jako pedagog na konzervatoři a založil taneční oddělení na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Vilu pro tehdy osmadvacetiletého Psotu navrhl tehdejší student architektury František Kalivoda. Dvoupodlažní stavba na jednoduchém obdélném půdorysu je krajním řadovým domem a jeho dispozice je přizpůsobena svažitému terénu. Z ulice se tedy vchází přímo do prvního patra, které bylo stejně jako suterén rozděleno chodbou na trakt obytný, orientovaný na jih do zahrady (ložnice, obývací pokoj a jídelna), a provozní, jenž vedl do ulice (kuchyně, spíž, pokoj služky atd.). Současná podoba domu je však zcela znehodnocena rozsáhlou zahradní přístavbou. PH