Se vznikem československého státu v roce 1919 byla založena i brněnská Masarykova univerzita. V době nelehké poválečné stavební krize bylo tedy potřeba zajistit fungování jednotlivých fakult a najít jim odpovídající zázemí. Stavba nových budov nebyla z finančních důvodů možná, nejjednodušším řešením se proto zdály adaptace již stávajících vojenských a sociálních ústavů. Tak vznikla i myšlenka dostavby areálu bývalého městského sirotčince v dnešní ulici Arna Nováka pro potřeby Filozofické fakulty a rektorátu univerzity. Na jejím návrhu se vedle stavebního rady Josefa Matzenauera podílel i Miloš Laml, který byl pověřen řízením kanceláře pro výstavbu Masarykovy univerzity. Nově vzniklá budova rektorátu byla orientována hlavním vstupem do ulice Grohovy a její monumentální hmota i rozdělení fasády pomocí říms a lizén odkazují ke klasicistní tradici. Ta se v mladém státě stala symbolem vznešených demokratických zásad státních institucí a svojí přísnou formální účelností připravovala cestu moderní puristické architektuře. PH
Rektorát Masarykovy univerzity (Filozofická fakulta MU)
Název
Rektorát Masarykovy univerzity (Filozofická fakulta MU)
Datace
1921
Architekt
Miloš Laml
Kód
C134
Typ
Školské zařízení
Adresa
Grohova 63/7,
Brno
MHD
Obilní trh (TRAM 4)
Úvoz (TROL 25, 26, 38, 39 / BUS 81)
Smetanova (TROL 32, 34, 36)
Grohova (TRAM 3, 10, 12)
GPS
49.200951,16.598453
Literatura
Rostislav Koryčánek. Česká architektura v německém Brně. Město jako ideální krajina nacionalismu. Brno, ERA, 2003.