Pavilon města Brna

Roku 1923 se Bohuslav Fuchs zúčastnil soutěže na urbanisticko-architektonické řešení nového brněnského výstavního areálu na Bauerově rampě. Jeho projekt se sice umístil až na třetím místě, architekt měl však možnost do podoby výstaviště zasáhnout později svým návrhem pavilonu města Brna. Jednoduchý kvádr se železobetonovým skeletem a cihelnými vyzdívkami byl původně odlehčen volným přízemím na pilířích, jež se otvíralo směrem k jezírku na východní straně. Monumentální schodiště uvede příchozího do vstupní haly, která je osvětlena celoprosklenou stěnou průčelí. Nachází se zde schodiště spojující obě výstavní podlaží, přičemž v horním patře je přísun světla zajištěn stropními světlíky. Při velkém počtu návštěvníků se využíval zadní východ se spirálovým schodištěm na fasádě. Červený keramický obklad budovy je u hlavního vchodu doplněn keramickou plastikou od Josefa Kubíčka. Bohuslav Fuchs se společně s malířem a grafikem Emanuelem Hrbkem podílel i na návrhu samotné expozice města Brna v rámci Výstavy soudobé kultury v Československu. Pavilon svému původnímu účelu sloužil pouze krátce. V následujících letech byl využíván jako sídlo poštovního úřadu, skladiště či archiv, v současné době se zde konají zkoušky brněnské filharmonie. V 90. letech prošla stavba celkovou rekonstrukcí, některé pozdější zásahy, jako zastavění volného parteru kancelářskými prostory, však již nebyly odstraněny. LV