Ulice Hlinky byla v průběhu první třetiny 19. století postupně zastavována směrem od Mendlova náměstí patrovými budovami, nahrazovanými až ke konci století vícepodlažními bytovými domy. Nemovitost na místě vily čp. 40 vlastnil v letech 1869–1890 řeznický mistr Josef Kubín, který zde svůj život předčasně ukončil. Důvodem byly mimo jiné finanční pohledávky bratrů Deutschových. Ti jako věřitelé patrový dům řezníka Kubína převzali a posléze jej za vedení městského stavitele Valentina Neussera doplnili o boční křídlo a celkově přestavěli do stavu dochovaného dodnes. Deutschové ovšem vilu vlastnili pouze dva roky. Z dalších majitelů lze zmínit Augusta Löw-Beera, který ji koupil roku 1914 spolu se sousedním domem s úmyslem ji zbourat a na jejím místě postavit vlastní vilu podle projektu Friedricha Ohmanna. Postavil ji však nakonec jinde (Hlinky 132) a vilu bratří Deutschů koupili manželé Eichlerovi. Velkoobchodník František Eichler působil od roku 1925 jako honorární konzul Lotyšska pro Moravu a Slezsko a jeho vila tak sloužila rovněž jako konzulát. Posledním významným majitelem domu byl farmaceutický chemik docent Alois Borovanský. Od jeho dědiců objekt roku 2020 získala developerská společnost.
Z původního domu řezníka Kubína se patrně dochovaly pouze základy, na nichž vznikla novorenesanční vila bratří Deutschů. Ti ji patrně postavili především jako investici, jelikož ji vzápětí prodali. V následujícím století se objekt stavebně měnil pouze v malé míře v interiéru a dochoval se v mimořádně autentickém stavu.
Vila stojí na protáhlém pozemku na jižním svahu Žlutého kopce. Jednopatrový dům završený sedlovými zvalbenými střechami má nepravidelný půdorys tvořený třemi křídly stupňovitě se vzdalujícími uliční čáře. Zástavba tím vytváří skrytý dvorek na terase a dynamickou uliční fasádu s několika výškovými úrovněmi, k hlavnímu křídlu navíc přiléhá dřevěná krytá veranda s boky zdobenými prořezávanými deskami. Fasády zdobí náročná architektonická výzdoba z románského cementu v podobě nadokenních klenáků oken přízemí, konzolkami nesené kordonové římsy nebo bohaté výzdoby kolem oken patra a výrazné korunní římsy. Na pozemku zahrady stojí dva cihlové skleníky patrně z doby stavby vily nebo krátce poté.
Objekt je mimořádně hodnotnou stavbou spoluutvářející charakter ulice Hlinky a dokládající vynikající stavební úroveň Brna konce 19. století. Proto byl podán návrh na prohlášení domu kulturní památkou. Přestože ministerstvo kultury započalo s procesem prohlašování, developerská společnost na vile provádí nevratné a nelegální změny za účelem snížit její hodnotu a docílit její demolice. Pokud je zahájeno řízení o prohlášení věci kulturní památkou, není dovoleno nijak měnit stav a hodnotu posuzované věci. Od konce února 2021 však došlo k odstranění výzdoby verandy, osekání výzdobných prvků fasád a konečně i odstranění střešní krytiny. Přestože vlastník měl střechu alespoň provizorně zakrýt, nestalo se tak a nezabezpečený objekt a jeho statiku nadále (duben 2021) poškozuje působení počasí.
MKr