Rodinné domy

V době stavební stagnace po první světové válce byl rodinný dům jednou z mála finančně dostupných stavitelských aktivit. Jeho nové pojetí se odpoutalo od tradiční venkovské podoby a pod vlivem idejí anglických zahradních měst se stal plnohodnotnou součástí městské stavební produkce. Levné řadové domky na úzkých parcelách vznikaly v nákladu do 100 000 Kč, díky úsporám při použití společných základů, krovů a bočních stěn. V ulicích Barvičově, Roubalově a Vojanově vznikly podle návrhu Jaroslava Grunta typové jednopatrové dvojdomy, které byly vybudovány na náklady města a určeny převážně pro zaměstnance veřejné správy. Jejich dispozice již odpovídala soudobým nárokům městské střední třídy. V přízemí se nacházel obývací pokoj a kuchyně s pokojem pro služku, v patře byly umístěny dvě ložnice a lázeň, technické zázemí s obslužnými místnostmi bylo umístěno v suterénu. Progresivně byla pojata i fasáda, která je na prvních návrzích ještě členěna horizontálními dekorativními liniemi. Její výsledná podoba však odpovídá rozvržení vnitřních prostor a přestává plnit funkci bohatě zdobené kulisy. Hladká plocha průčelí je členěna jen okenními otvory a vchodem se závětřím v režné cihle. Gruntovy rodinné domy společně s řadovými domky Bohuslava Fuchse v Barvičově ulici vznikly v městské stavební kanceláři a předznamenaly nové účelné pojetí individuálního bydlení, které se v pozdějších letech dále rozvíjelo. PH