Brněnský stavitel Antonín Müller se koncem 20. let minulého století rozhodl vybudovat na místě bývalé dělnické kolonie Šmálka moderní hotel. Jeho pokrokové vybavení bylo inspirováno stavbami ve Švýcarsku a Francii, které na svých cestách navštívil stavitelův syn Vladimír. Hotel provedený podle architektonického návrhu Bohuslava Fuchse byl dokončen v prosinci roku 1928. Antonín Müller i jeho syn však v roce 1930 zahynuli při leteckém neštěstí, hotel poté převzala Müllerova dcera Věra Odstrčilová s manželem.
Pětipatrový objekt na půdorysu úzkého nepravidelného čtyřúhelníku protíná pasáž, která spojuje Mášovu ulici s Lidickou. Kolem kryté dvorany s pasáží je orientováno několik vzájemně propojených křídel hotelu. Uliční průčelí je tvořeno obchodním parterem s velkými výkladci, proskleným pásem mezipatra a rastrem oken s balkony hotelové části. Nejvyšší ustupující patro bylo vyhrazeno personálu a moderně zařízené prádelně a sušárně. Hotel byl postaven podle nejmodernějších konstrukčních, provozních a hygienických zásad. 145 jedno- a dvoulůžkových pokojů se společným sociálním zařízením na chodbě bylo vybaveno vestavěným nábytkem a umyvadlem, několik vícepokojových apartmánů mělo vlastní koupelnu. Zajímavou technickou novinkou bylo dálkové otvírání pokojových dveří tlačítkem na nočním stolku.
Prosklené mezipatro bylo vyhrazené velké hudební kavárně orientované do Lidické ulice, do kryté dvorany vedla okna sousední restaurace. K ní náležela rozsáhlá šatna a dvě akvária s okrasnými i jedlými rybami pro potřeby restaurace. V jižním křídle byly umístěny kulečníkové sály, severní bylo vyhrazeno menším klubovním místnostem s vlastní restaurací a velkému zrcadlovému sálu, kde se pořádaly hostiny nebo bankety.
V přízemí hotelu se nacházela další restaurace, bufet a vinárna a zbývající plocha pasáže byla vyhrazena obchodním prostorám, které svým sortimentem doplňovaly hotelové služby. V suterénu byl umístěn taneční sál a technické zázemí hotelu, jako například velká kuchyně, vinné a pivní sklepy, chladírny potravin, ventilační zařízení zajišťující neustále čerstvý vzduch všech místností, a vlastní malá elektrárna. Z Mášovy ulice byly přístupné přízemní garáže pro třicet aut a vlastní benzínová stanice, ve zvýšeném přízemí sídlil autoklub a v patře se nacházely samostatné byty šoférů. Hotel dodnes slouží svému účelu, v interiérech i průchozí pasáži však byla provedena řada přestaveb.
LV
