Ubytování studentů po druhé světové válce v univerzitním Brně bylo kapacitně i hygienicky často zcela nevyhovující. Významným příspěvkem k řešení tohoto společenského problému měly být studentské koleje pro více než 1 000 osob v tehdejší Leninově ulici. Projekt areálu od dvojice architektů z brněnského Stavoprojektu, Milana Steinhausera a Mečislava Boreckého, z roku 1961 byl realizován ve dvou etapách. Nejprve byly v letech 1962–1963 budovány koleje a menza, pojmenované následně podle zakladatele a hlavního tvůrce naší elektrifikační soustavy Vladimíra Lista, k nim byl v letech 1963–1965 přistavěn hotel Družba.
Šestipodlažní budova kolejí tvořící téměř 200 metrů dlouhý blok byla zapuštěna pod úroveň terénu. Monolitičnost bloku narušovala nejen rytmičnost subtilních balkonů vystupujících z fasády, ale především volné přízemí na sloupech i sluneční terasa na střeše, budované v duchu modernistických zásad Le Corbusiera. V severní části areálu byla situována dvoupatrová budova menzy, také s volným přízemím vyzdviženým na zdvojených sloupech v „bruselských“ tvarech písmene V. Kontrast k vertikální linii bloku tvoří vedlejší třináctipodlažní objekt Družby s výrazným rastrováním fasády pomocí lodžií, nabízející ubytování hotelového typu, jež bylo využíváno nejen studenty, ale i návštěvníky brněnských veletrhů. Na kolejích, původně určených pro 1 094 osob, bydlelo záhy po jejich dostavbě již 1 540 ubytovaných. I přes tento diskomfort nabízely koleje moderní, dostupné bydlení s řadou společenských, kulturních a sportovních prostor. V areálu se například nacházela knihovna, fotokomora, ateliér pro výtvarníky, ale také tělocvična a sportovní hřiště.
V letech 2011–2015 prošla budova kolejí celkovou rekonstrukcí, byla zateplena, získala novou barevnost fasády, ale i nová okna a zábradlí balkonů. Volné přízemí koleje bylo již dříve zastavěno a adaptováno na nové funkce, stejně jako celý objekt menzy, který dnes slouží archivu Vysokého učení technického v Brně. Ostatní objekty areálu využívají nadále studenti.
HK
