Výškové administrativní budovy Šumavská (Administrativní soubor na náměstí Joliota Curie)

Na základě urbanistického projektu Jiřího Gřegorčíka a Františka Antla z brněnského Stavoprojektu bylo v polovině šedesátých let rozhodnuto o novém administrativním využití části volných parcel tzv. akademického náměstí. Navržený kancelářský okrsek vytvořil nové náměstí Joliota Curie, na němž byly na společné podnoži se vstupní halou vybudovány tři výškové stavby o půdorysu 22 × 24 m a výšce 69 m, které se staly neodmyslitelnou součástí brněnského panoramatu. Celý komplex nezapřel inspiraci západními vzory, zejména budova C byla konstrukčně i vzhledově ovlivněna Seagram Building od Ludwiga Miese van der Rohe v New Yorku (1958). Autory projektu této budovy byli František Kozák, Vladimír Balšán, Jaroslava Gloserová, Jan Zikmund, Josef Kylián Jan Zikmund, kteří zde navrhli ocelovou nosnou konstrukci a zavěšenou fasádu z tzv. boletických panelů. Jeho návrh byl původně určen pro třináctipodlažní sídlo Hutního projektu v Plzni (tzv. budova Bohemie, 1969) a teprve následně roku 1972 byl Romanem Zajícem a Jaroslaven Ryškou navýšen o tři podlaží a adaptován pro potřeby ředitelství firmy Chepos v Brně.
Další dvě výškové stavby A a B již navrhovala kancelář brněnského Stavoprojektu. Architekti Roman Zajíc a Jaroslav Ryška zvolili oproti budově C železobetonový rámový skelet pro devatenáct nadzemních a dvě podzemní podlaží. Fasádu opět tvořily prefabrikované boletické panely. Ty nabízely levné a hmotnostně lehké řešení pláště budov a jejich nosné rámy vtiskly budovám charakteristický vzhled a subtilní vertikální členění s výraznými horizontálami parapetů. Na první pohled se stavby velmi podobaly, ale odlišnosti bylo možné naleznout v barevnosti pláště a jeho uspořádání. Vnitřní členění budov bylo téměř totožné, výtahové a schodišťové jádro obklopovaly kanceláře po obvodu podlaží. Budova A, určená pro ředitelství Zbrojovky, byla dokončena roku 1975, budova B pro Státní banku československou o čtyři roky později, společně s přízemním dvoupodlažním spojovacím objektem s centrální vstupní halou, hovornami a podzemními garážemi. Celý komplex byl vybaven řadou uměleckých děl, v přízemí budovy B se nacházela skleněná plastika Valéra Kováče, ředitelské kanceláře byly vybaveny obrazy Bohumíra Matala a Bohdana Laciny.
Od roku 2015 začal současný vlastník budov s jejich necitlivou radikální přestavbou, u všech budov došlo ke kompletní výměně pláště na celoskleněný s vertikálními barevnými pruhy, budova B byla navýšena o tři a budova A o pět podlaží. Komplex byl doplněn o nově budované další podzemní parkování a obchodní parter. Tato radikální změna vedla k úplnému zničení původního charakteru budov a nahrazení průměrnou estetikou.