Vznik sportovní haly v Králově Poli souvisí s tamní dlouholetou tradicí tělovýchovných hnutí. Již roku 1891 byl v tehdy samostatném městysu Králově Poli založen Sokol a
později i dělnické tělovýchovné spolky, které byly roku 1919 spojeny do Mezinárodní dělnické tělocvičné jednoty. Nutno zmínit i vznik sportovního klubu Sparta Královo Pole, založeného roku 1911, kam se během let začali soustředit sportovci pěstující kopanou, cyklistiku, kolovou, házenou, tenis, stolní tenis a lední hokej. Během okupace za druhé světové války byla většina spolků rozpuštěna, někteří členové Sokola a Mezinárodní dělnické tělocvičné jednoty byli dokonce perzekvováni. Během války byla také značně poškozena sportoviště. Hned roku 1945 byly zrušené organizace obnoveny, po Vítězném únoru roku 1948 však v rámci reorganizace všechny splynuly v Sokol Gottwaldovy závody (podle tehdejšího názvu Královopolské strojírny). Roku 1949 byl pro jeho potřeby otevřen v Králově Poli nový atletický stadion s tréninkovým hřištěm, tribunou a správní budovou. Sokolovna z meziválečného období prošla roku 1966 generální opravou, kapacita tohoto sportoviště však nestačila, a tak byla roku 1969 zahájena výstavba nové víceúčelové sportovní haly ve Vodově ulici s hřišti pro volejbal a na starším stadionu bylo rekonstruováno fotbalové hřiště s klubovnou.
Víceúčelová sportovní hala byla postavena mezi lety 1969–1975 v areálu již zmíněného staršího stadionu v Srbské ulici určeného pro lehkoatletické sporty a kopanou. Hala vznikla podle návrhu architekta Mojmíra Korvase, který dále rozpracoval architekt Jan Kruml. Generálním dodavatelem stavebních prací byl podnik ČTO Brnosport. Řadu pomocných prací na stavbě vykonali také brigádníci z řad sportovců, přičemž každý člen tělovýchovné jednoty musel splnit závazek pěti odpracovaných hodin. Stavba byla zasazena do severozápadní části sportovního areálu, do těsné blízkosti fotbalového stadionu pro 8 000 diváků, venkovního hřiště pro volejbal, kluziště, restaurace, kuželny a tréninkových fotbalových hřišť.
Sportovní hala s hrací plochou 20 × 40 m a s kapacitou hlediště 900 míst disponuje stropem o výšce 8 m, jež v současnosti již není považována za optimální pro některé míčové sporty. Vedle budovy vznikl i objekt rozcvičovny, přiléhající dnes k východní fasádě sousední nové haly. Ke sportovišti vede cesta z Vodovy ulice, k níž je hala natočena boční fasádou členěnou ocelovými pruty. Ty nesou zděný blok s mozaikou, nad nímž se opakují drobná vertikální okénka. Keramická poloabstraktní mozaika (rozměr 3,65 × 31 m) z roku 1974 s námětem Slunce a pohyb je dílem Jánuše Kubíčka a Josefa Vohrabala, kteří jsou společně s Janem Krumlem – autorem jejího architektonického řešení, signováni na východní boční stěně představku. Západní vstupní fasáda s centrálně umístěným vchodem s výrazným zastřešením je částečně prosklená, po stranách zdobená ocelovou konstrukcí připomínající síť. Na vstupní vestibul navazuje hlediště rozložené kolem hrací plochy. Ve východní části haly jsou situovány administrativní prostory a zázemí pro sportovce, lze tudy projít také do přilehlé rozcvičovny. Vede odtud vstup na hřiště a na galerii v patře, kde je možné pozorovat dění na hrací ploše. Kolem palubovkové hrací plochy jsou rozloženy hlavní tribuna, čestná tribuna a dvě boční tribuny, tribuna hostů, galerie, dispečerská a rozhlasová kabina. Sportovní hala byla vybavena na svou dobu velmi pokrokovým časoměrným a počítacím zařízením. Důležité je i její akustické řešení, jež splňuje standardy koncertních sálů, proto je v ní možné pořádat kulturní události.
V držení sportovního klubu zůstala hala až do roku 2000, kdy ji TJ Královo Pole darovalo městu Brnu, které investovalo do přístavby sousedící nové haly pro míčové sporty. Ta je označována též jako „velká“ – má kapacitu hlediště 2 900 míst, hrací plochu o rozměrech 20 × 40 m a výšku stropu 12,5 m, v blízkosti „staré“ nebo také „malé“ haly byla otevřena roku 2001. Celý komplex tehdy získal oficiální název Městská hala Vodova. Stará sportovní hala stále plní svůj původní účel, a přestože se stala majetkem města Brna, stále je v užívání TJ Královo Pole, jež spravuje i královopolskou sokolovnu.
ŠB
