Památník rudoarmějců

D106

Památník rudoarmějců neboli pomník Vítězství Rudé armády nad fašismem se na východě dnešního Moravského náměstí nachází od roku 1955, kdy byl při příležitosti desetiletého výročí osvobození země od fašistického režimu slavnostně odhalen. Trojúhelníkový pozemek sevřený tramvajovými třídami Lidická a Milady Horákové tvoří pojítko mezi přilehlým parkem Koliště a západní částí Moravského náměstí, kde původně stával Německý dům, zbořený těsně po skončení války v roce 1945. Celá plocha na území původních městských hradeb byla v závěru 19. století přetvořena do výstavní okružní třídy s prstencem parkově upravené zeleně. Na přípravě monumentálního veřejného prostoru s pomníkem a bronzovou nadživotní plastikou vojáka na vrcholu se podílela trojice autorů – sochař Vincenc Makovský, který se po válečných letech na zlínské Škole umění vrátil do Brna, architekt Bohuslav Fuchs, v období první poloviny padesátých let působící jako děkan zdejší fakulty architektury a pozemního stavitelství, a Antonín Kurial, profesor architektury tamtéž, který o několik let dříve, v roce 1946 realizoval pomník obětem druhé světové války v Novém Lískovci v Brně.

Pomník sám je zasazen do Bohuslavem Fuchsem architektonicky upraveného prostranství o půdorysu rozevřeného písmene V se zaobleným závěrem, jehož křídla a zároveň dvě hlavní přístupové osy směřují k západní části Moravského náměstí. Je ohraničen systémem otevřených, geometricky členěných zábradlí kombinovaných s žulovými zídkami, které jsou v závislosti na terénu výškově odstupňované. Okraj podél Lidické třídy volně lemují zaoblené polosloupky. Kamenné podstavce pro stožáry veřejného osvětlení, masivní zdobné vázy – ohně v rozích, volná zatravněná zóna i tradiční trvanlivé materiály dodávaly prostoru výrazně reprezentativní charakter.

Sokl pomníku, navržený Antonínem Kurialem, stojí v centru trojúhelníku na nízké podnoži se třemi schůdky a dostal podobu bosovaného kvádru horizontálně členěného pomocí několika říms. Vertikální linii zastupoval představený užší centrální kamenný blok po obou stranách kvádru s přepsaným Stalinovým vojenským rozkazem k osvobození Brna, korunovaný plastickým věncem s motivem srpu a kladiva uvnitř. Realisticky provedená bronzová plastika příslušníka Rudé armády se zvednutou levicí a držícího prapor se obracela směrem k Moravskému náměstí a měla symbolizovat rozhodné gesto k zastavení válečné palby.

Památník je od roku 1958 zařazen mezi nemovité kulturní památky. Vznikl v první polovině padesátých let, tedy v období nejpřísnějšího komunistického režimu, který oficiálně prosazoval socialistický realismus jako dominantní a uznávaný umělecký směr, a památník byl v průběhu poválečných let hojně využíván pro oficiální režimní příležitosti a oslavy. Kvůli tomu se v porevolučním období stal symbolem nenáviděné totality a byl předmětem řady debat o možném odstranění. Prodělal několik novodobých úprav – nápis se Stalinovým rozkazem na bílém kameni byl odstraněn. Plastika byla v roce 2013 sejmuta za účelem restaurování a po opravách znovu osazena.

KE

 

Název
Památník rudoarmějců

Datace
1949 – 1949

Architekti/ky
Bohuslav Fuchs, Antonín Kurial

Umělec
Vincenc Makovský

Stezka
Centrum 1946–1989

Kód
D106

Adresa
Moravské náměstí, Brno, Střed

MHD
Moravské náměstí (tram 1,2,4,6,8,9,10)
Moravské náměstí (tram 3,5,9; bus 67)


GPS
49°11'58.0"N 16°36'30.5"E