Na jihozápadní straně náměstí Svobody mezi dvěma důležitými památkovými objekty – renesančním Domem pánů z Lipé a novorenesančním Kleinovým palácem – stával dříve barokní měšťanský dům využívaný v průběhu historie pro obytné, prodejní i bankovní účely. Za druhé světové války byl dům značně poškozen při bombardování Brna a stržen. Uvolněné místo na prestižní parcele v samém jádru města bylo záhy vyplněno pětipodlažní kancelářskou budovou, upravenou v roce 1950 pro potřeby obchodního domu národního podniku Rozkvět, později spadajícího pod celorepublikovou síť prodejen Prior. V souladu se snahou o kvalitní obnovu válkou zdecimovaných služeb měl Rozkvět, podobně jako ve stejné době stavěná Městská tržnice na Zelném trhu nebo mléčný bar jen o několik domů dále na náměstí, zajistit rozšíření prodejní a občerstvovací nabídky v centru Brna.
Oproti dřívějšímu měšťanskému domu, který byl vůči svým sousedům o podlaží nižší, navázal Rozkvět, otevřený v roce 1951, vyváženě na frontu náměstí. S dekorativně pojednanými fasádami Kleinova paláce i Domu pánů z Lipé naopak kontrastovalo jeho hladké průčelí prolomené pouze čtveřicí velkorysých oken na každém patře. Hlavní vstup se nacházel uprostřed lehkého přízemního proskleného parteru zakončeného reklamním neonem s názvem obchodního domu. Nejvýraznější zdobný element jinak střídmého objektu představovalo masivní svítící písmeno R jdoucí přes výšku jednoho podlaží společně s průběžným trubkovým neonem, který obkružoval celé průčelí. Zejména ve večerních hodinách tak Rozkvět získával nasvícený velkoměstský charakter upomínající na předchozí meziválečnou tradici města s celou řadou vynikajících funkcionalistických obchodních domů v centru.
Rozkvět byl v letech 2004–2005 kompletně rekonstruován podle projektu autorského týmu ve složení Ivo Balusek, David Písařík, Radka Weberová, Radomír Staněk a Lukáš Bílek. Novou prosklenou fasádu nyní v horních podlažích zcela překrývá řada zrcadlících žaluzií, původní tvar obchodního parteru v přízemí zanikl i spolu s elegantními nápisovými neony. Stavba funguje nadále jako nákupní centrum, ale nabízí i kanceláře a bytové jednotky a zároveň slouží jako pasáž propojující hlavní náměstí s vedlejší Panskou ulicí.
KE