První obchod s železářským zbožím si mladý obchodník Konrád Vichr otevřel v Kobližné ulici již v roce 1908. Prodejna se rychle rozrůstala, její zakladatel se stal záhy majitelem celé nemovitosti a v 30. letech si provozovnu rozšířil na dvě patra. Pro jejich moderní úpravu oslovil architekta Norberta Trollera, jenž se návrhy obchodních prostor proslavil. Troller do přízemní situoval zaoblené výkladce v chromovaných rámech lemované černým soklem. V širokém pásu černého opakního skla nad nimi zářil neonový název firmy Vichr. Prosklený pás zahalil i původní fasádu prvního podlaží objektu, které rovněž sloužilo pro vystavování zboží.
V průběhu osvobozování Brna na konci druhé světové války však celý objekt vyhořel. V roce 1946 se Konrád Vichr rozhodl vybudovat novou obchodní a kancelářskou budovu, její návrh zadal opět architektovi židovského původu Norbertu Trollerovi, který se několik měsíců předtím vrátil z koncentračního tábora v Osvětimi. Osmipodlažní budova se zaobleným nárožím sestává ze dvou pater obchodních prostor a horních šesti podlaží s kancelářemi, z nichž poslední z nich ustupuje terasou za uliční čáru. Spodní dvě podlaží prodejen jsou protažena až do dvorního traktu podél sousedních budov ve Vachově ulici. Nárožní budova s výrazně horizontálně členěnou fasádou navazuje na předválečnou funkcionalistickou tradici. První i druhé nadzemní podlaží koncipoval architekt i s jistými odkazy ke svému předválečnému návrhu původního obchodního parteru. Zaoblené výkladce v chromovaných rámech lemují v Kobližné ulici dva vchody do prodejny i kancelářských prostor, přerušeny jsou až vjezdem pro zásobování ve Vachově ulici. První podlaží nad hladce omítnutým pásem s názvem firmy (analogicky k původnímu pásu opakního skla) tvoří pásové okno akcentované výraznou římsou. Pět podlaží kancelářských prostor lemují pásy vystupujících zděných okenních rámů, za nimiž jsou schována jednoduchá okna. Architekt tak v návaznosti na předválečnou nautickou estetiku chtěl docílit dojmu pásových oken ve všech podlažích.
Konrád Vichr provozoval nově vybudované moderně zařízené prostory pouze několik měsíců, než byla celá budova po nástupu socialismu v roce 1948 zkonfiskována. Její architekt Norbert Troller ve stejném roce emigroval do USA a obchodní dům Vichr zůstal jedinou jeho poválečnou realizací v Československu. Za socialismu byla v domě provozována prodejna s domácími potřebami, které se mezi zákazníky stále lidově říkalo „U Vichrů“. Na tradici jména i druhu podnikání navázali potomci zakladatele Konráda Vichra hned po revoluci, když jim byl dům vrácen v restituci. Na počátku 90. let jej rekonstruovali a dodnes jej provozují jako rodinnou firmu.
DM
