Pod Špilberkem 1918–1945

Okolí pevnosti Špilberk patří k nejdéle osídleným brněnským lokalitám. Jižně položené Staré Brno je dokonce považováno za vůbec nejstarší území města. Pravděpodobně již v 10. století se zde v blízkosti řeky Svratky rozvíjely základy středověkého sídla. Později je však nahradilo návrší dnešního Petrova, kolem kterého se ve 13. století formovalo město Brno. Paralelně s výstavbou městských hradeb byla budována i pevnost Špilberk, a Staré Brno se tak stalo pouhým předměstím. Díky jeho umístění na významné jižní obchodní stezce však nadále výrazně prosperovalo a již v 16. století bylo povýšeno na městys.

Zásadní roli v jeho budoucím urbanistickém vývoji sehrálo založení kláštera (na dnešním Mendlově náměstí), který se stal jádrem Starého Brna. Neméně důležitá byla i přítomnost Svrateckého náhonu přivedeného sem od západu dnešní Výstavní ulicí. V jeho blízkosti vznikala nejstarší obytná zástavba a později i průmyslová výroba (např. Starobrněnský pivovar). Náhon byl veden středem dnešního dopravního uzlu Mendlova náměstí a odtékal východním směrem přes území dalších dvou starobrněnských klášterů a špitálu (dnes areál nemocnice u sv. Anny). Roku 1850, kdy se Staré Brno stalo součástí města Brna, již zahrnovalo rozsáhlé území na obou březích řeky Svratky a okolí významných cest, jakými byly dnešní ulice Výstavní, Křížová, Hybešova, Pekařská a postupně se rozvíjející Úvoz.

Severně od Špilberku se rozkládalo území, kterému se podle původu jeho prvních obyvatel říkalo „Švábka“. Rozvíjelo se podél dnešní Údolní ulice v mnohem menším rozsahu než Staré Brno, jako jedna ze středověkých předměstských čtvrtí. Zástavbu tehdy tvořily zejména menší domky zemědělců, řemeslníků a živnostníků. Na špilberské úbočí pokryté zahradami a vinicemi navazoval Žlutý kopec, jehož podloží využívalo hned několik cihelen.

Charakter Švábky se výrazně proměnil ve druhé polovině 19. století, kdy byla spolu s dalšími předměstími připojena k Brnu. Po zbourání městských hradeb se jižní část Švábky stala součástí reprezentativní okružní třídy, tzv. Ringstrasse. Navázala tak na nově zbudované velkoměstské třídy, dnešní ulici Husovu a Joštovu. Převážně činžovní domy stavěné po obou stranách Údolní ulice daly základ rozsáhlé obytné čtvrti s jádrem na nově vybudovaném náměstí Obilního trhu. Sama ulice byla důležitou spojnicí centra města s novými vilovými čtvrtěmi na Žlutém kopci a Kraví hoře. Napojením na Úvoz se Švábka stala spolu s Pekařskou ulicí hlavní dopravní komunikací směrem na Staré Brno.

Ještě před první světovou válkou byla na úpatí Žlutého kopce v blízkosti křižovatky ulic Údolní a Úvozu vytyčena nová uliční síť. Stavební aktivita se tu však rozvinula až ve 20. letech, kdy po rozšíření území města Brna o okolní obce roku 1919 přinášel zvyšující se počet obyvatel rostoucí poptávku po bydlení. Stavěly se především nájemní domy (v dnešních ulicích Údolní, Úvoz, Gorkého a Grohova), atraktivní lokalita nad Starým Brnem však dala vzniknout i několika vilovým stavbám (okolí dnešní Tomešovy ulice), které doplnily postupně se rozrůstající zástavbu rezidenční Masarykovy čtvrti.

Lokalita Žlutého kopce poskytla stavební parcely také pro objekty nově zřizované Masarykovy univerzity. Po založení roku 1919 hledala vysoká škola vhodné místo pro své fakulty. Zatímco pro plánovaný areál lékařské fakulty byl zvolen právě Žlutý kopec, zbývající právnická, filozofická a přírodovědecká fakulta měly být umístěny v tzv. Akademické čtvrti na úpatí Kraví hory. Původní stavební záměr však nebyl uskutečněn a pro ústavy lékařské fakulty zde byly vybudovány pouze dva objekty v rozsáhlém prostoru bývalých zeměbraneckých kasáren, který se rozkládal mezi dnešními ulicemi Údolní, Tvrdého a Úvoz.

Meziválečnou podobu Starého Brna zásadně ovlivnila výstavba nedalekého areálu Zemského výstaviště roku 1928. Vytyčena od něj byla přímá ulice U Plovárny (dnešní Výstavní), která vedla kolem nově rozšířeného komplexu městských lázní při Rybářské ulici (dnes Veletržní) až k pivovaru. Před klášterem ústila do tehdejšího Mendlova náměstí v místech dnešní tramvajové smyčky. Původně kompaktní obytnou zástavbu, která se rozrůstala po obou stranách Svrateckého náhonu, doplnila v sousedství starobrněnské radnice novostavba nájemního domu z 30. let. Dodnes se dochovala jako jediná připomínka kdysi malebné části Starého Brna.

Po překonání důsledků světové hospodářské krize ve druhé polovině 30. let se pro stavební rozvoj stala aktuální právě výstavba nájemních domů. Ve snaze zajistit dostatečný počet bytů pro střední a nižší sociální vrstvy realizovali soukromí stavitelé nebo stavební firmy jednotlivé bytové domy i celé uliční bloky podél obou tras, které spojovaly Staré Brno s historickým jádrem města. Kolem Úvozu se stavělo zejména v ulicích Údolní, Gorkého, Čápkova a Grohova. Na opačné straně špilberského kopce doplnily objekty nájemních domů historickou zástavbu ulic Pekařské a Pellicovy.

V současné době je okolí hradu Špilberk poznamenáno historickými válečnými událostmi i novodobými urbanistickými zásahy. Na ulici Husova byl ještě ve 30. letech v souvislosti s adaptací objektu Nové radnice asanován areál vojenských kasáren. Původně zde plánovaná Úřední budova města Brna nakonec postavena nebyla. Během náletů spojeneckého vojenského letectva koncem druhé světové války bylo okolí volné parcely několikrát zasaženo. Na části volného prostranství vznikl v 60. letech hotel International, ve zbylém úseku je v současnosti realizována novostavba koncertního sálu Janáčkova kulturního centra. Bombovým útokům podlehla také velká část jižní strany Obilního trhu, která není dodnes vhodně architektonicky doplněna.

Nejvýrazněji se však novodobý vývoj podepsal na charakteru Mendlova náměstí. Několik zásahů bomb přímo v jádru Starého Brna zničilo areál městských lázní a částečně i zástavbu v okolí náhonu. Mezi léty 1962–65 vytvořil architekt František Kočí novou urbanistickou koncepci, která reagovala na požadavek vzniku reprezentativní třídy uvozující areál vysoce navštěvovaného výstaviště. Zasypání Svrateckého náhonu, proražení široké dopravní komunikace Veletržní, asanace historické zástavby v centru náměstí a pouze torzovitá realizace architektonického návrhu způsobila fatální ztrátu genia loci. Navzdory několika pokusům o vhodné urbanistické řešení prostoru Mendlova náměstí z posledních let zůstává tato nejstarší brněnská lokalita především neatraktivním dopravním uzlem.

ŠS

Název
Pod Špilberkem 1918–1945

Délka
4,5 km

Počet objektů
34

Začátek stezky
Dominikánské náměstí 196

První objekt
Adaptace Nové radnice
C124

MHD
Šilingrovo náměstí (TRAM 4, 12)
Šilingrovo náměstí (TRAM 5, 6)

GPS
Navigovat v Google Maps
Stáhnout jako GPX soubor
Stáhnout jako KML soubor