František Uherka

František Uherka se narodil 5. února 1880 v Prosetíně, kde chodil do obecné školy, měšťanskou školu navštěvoval v Bystřici nad Perštejnem. Následně vystudoval českou průmyslovou školu v Praze. Po maturitě se vydal za svým starším bratrem Čeňkem Uherkou do Porýní, kde se podílel na postavení několika protestanských modliteben.
V roce se 1905 se František Uherka přistěhoval do Nového Lískovce u Brna, v té době osady, kde stál pouze malý počet prvních domů. V roce 1908 mu byla vydána koncese k provozování stavitelské živnosti a v roce 1909 se oženil. V dalších letech se František Uherka významnou měrou zasloužil o rozvoj Nového Lískovce. Zasadil se o vybudování silnice z Nového Lískovce do Brna a za podpory starosty Bílka zde projektoval a postavil řadu rodinných domů v severní části ulice Rybnické a v ulicích Prostřední a Raisově. Manželé Uherkovi tehdy bydleli v domku v ulici Rybnické č. 2, kde byla od roku 1907 v provozu jednotřídka – expozitura obecné školy ve Starém Lískovci s českým vyučovacím jazykem. V roce 1907 do ní docházelo 12 žáků, v roce 1912 již ale 56. V návaznosti na nárůst počtu školních dětí se František Uherka téhož roku zhostil novostavby obecné školy v ulici Zoubkově, kterou projektoval a postavil za pouhé tři měsíce. Později (roku 1925) navrhl rovněž místní sokolovnu v tehdy aktuálním národním stylu (rondokubismu).
V roce 1919 vybudoval František Uherka rozlehlou rodinnou vilu v ulici Raisově č. 19, v níž však rodina pobývala jen velice krátce, neboť v témže roce se Uherkovi přestěhovali do Brna. Zde krátce žili na adrese Kiosk 5 (dnešní Moravské náměstí), dle sčítacích operátů z roku 1921 však již obývali byt v nájemním domě Marie Uherkové na Pellicově 11. Dům ve výrazných formách krystalického kubismu je patrně nejvýznamnějším dílem Františka Uherky z doby před 1. světovou válkou. V témže roce začal u Františka Uherky jako samostatný stavbyvedoucí a projektant pracovat Čeněk Ruller, Uherkův blízký přítel a spolupracovník, který v této době rovněž bydlel na Pellicově 11.
Osobnost Františka Uherky byla spjata s rozvojem Svobodné církve reformované, která od roku 1919 působila pod jménem Jednota českobratrská, od roku 1967 jako Církev bratrská. František Uherka byl jedním ze sedmi zakládajících členů prvního sboru Církve bratrské v Brně, po celý život byl aktivním členem této církve a v letech 1920–1921 a 1925–1948 členem staršovstva. Spolu s ním v Jednotě českobratrské působil rovněž jeho bratr Čeněk Uherka.
Významnou část Uherkova architektonického a stavitelského díla tak tvořily návrhy a realizace kostelů modliteben protestanských sborů. Již v roce 1910 vznikla první modlitebna Jednoty českobratrské v Brně na Nových Sadech 32, v roce 1925 pak navrhl modlitebnu „prvního brněnského sboru“ na Kounicově ulici č. 15. V obou případech byla nejprve ve dvorní části parcely postavena modlitebna s bytem kazatele v patře a o něco o později byl pak vybudován sborový nájemní dům v uliční čáře, v jehož přízemí se nacházela centrálně umístěna široká chodba umožňující přístup k modlitebně, která zůstala skryta ve dvorním traktu. Výtěžek z nájmů svých domů pak sbor využíval na diakonicko-misijní práci.
Mezi další významné sakrální stavby Františka Uherky patří rovněž rondokubistická stavba sboru Církve bratrské v Kutné Hoře a první metodistická modlitebna v Československu, která podle jeho návrhu vznikla ve Velvarech. První čeští metodističtí misionáři, kteří se k církvi připojili v USA, přišli do Čech v roce 1920, do Velvar pak roku 1922. Pozoruhodná novostavba pomezí klasicizující moderny a rondokubismu, se vstupním sloupovým portikem a trojdílnými obloukově zaklenutými okny, odkazujícími na symbol Nejsvětější Trojice, byla původně ve vlastnictví amerických metodistů (Board of Missions of The Methodist Episcopal Church South Nashwille, Tennessee).
Do dějin brněnské, ba přímo evropské moderní architektury se František Uherka zapsal, když spolu s Čeňkem Rullerem iniciovali výstavbu výstavní kolonie Nový dům, která vznikla podle vzoru stuttgartské kolonie Weissenhof, v souvislosti s Výstavou soudobé kultury v Československu. Pro kolonii bylo vybráno místo v Brně-Žabovřeskách pod Wilsonovým lesem na pozemcích, které Uherka vlastnil již od roku 1908, a připravovaná Výstava soudobé kultury poskytla možnost jejich zhodnocení. Na podzim roku 1927 oslovili oba stavitelé devět moderně orientovaných architektů k vypracování projektů a podle jejich návrhů vznikla skupina šestnácti rodinných domů, demonstrující nastupující technologické, estetické i sociální přístupy k obytné výstavbě. Od 1. ledna 1928 do 31. března 1929 oba stavitelé své podniky za účelem výstavby kolonie Nový dům spojili pod názvem Spojené firmy František Uherka a Čeněk Ruller a po skončení tohoto díla se opět rozešli. Z obchodního hlediska skončil tento přelomový projekt neúspěchem, neboť i po několika měsících otevření kolonie nebyl žádný dům prodán: „Měli jsme nejlepší úmysly, stavby jsou způsobilé k prodeji, dosud však není prodán z domů ani jeden a zájemců jest velmi málo, ač snažíme se jak insercí, tak prostřednictvím sprostředkovatelů dáti domy na trh.“ (dopis Rullera a Uherky architektu Gruntovi). Z architektonického hlediska se však jedná o jeden z nejdůležitějších příspěvků k obytné výstavbě, kolonie Nový dům je dnes (spolu s dalšími šesti obytnými koloniemi ve střední Evropě) zapsána mezi významné památky Evropského dědictví.
Mezi významné Uherkovy stavby z druhé poloviny 20. let patří zmiňovaný nájemní dům sboru Jednoty českobratrské na Kounicově ulici č. 15 z let 1928‒1930, jehož hlavní průčelí obrácené do ulice Kounicovy bylo provedeno v puristických formách s centrálním pravoúhlým arkýřem.
Ve stejné době Uherka vybudoval vlastní nájemní dům na Kounicově 2, do nějž se s celou početnou rodinou nastěhoval. V době svého vzniku dům nebyl součástí uliční zástavby Kounicovy, jak je tomu dnes. František Uherka tehdy výhodně získal pozemek ve dvorním traktu starších domů zbořených až na přelomu 60. a 70. let 20. století, kde se tehdy nacházely dílny, skladiště a konírny. Zde postavil vysokou členitou novostavbu nájemního domu, jehož západní průčelí však nebylo komponováno jako uliční, o čemž svědčí jeho utilitární forma. Oba nájemní domy v ulici Kounicově mají pro Uherkovy činžáky charakteristické dispozice, kdy se v každém patře nacházely vždy dvě bytové jednotky (jeden dvojpokojový a jeden třípokojový byt) a zvlášť pak jednopokojový byt (svobodárna) přístupný samostatným točitým schodištěm.
Hospodářská krize 30. let se projevila i v podnikání Františka Uherky. Činnost jeho firmy byla mezi lety 1935‒1939 dočasně zastavena. Období druhé světové války podnikání rovněž nepřálo a nedlouho po jejím skončení, v roce 1948 byla na firmu uvalena národní správa. Stavitel Uherka zemřel dne 21. května 1948 v Brně a dne 5. března 1950 byla jeho stavitelská firma znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody (ČSSZ).
Máme-li zhodnotit architektonickou tvorbu Františka Uherky, je pro něj příznačné, že se vždy výborně orientoval v soudobém architektonickém dění a zaměřoval se na aktuální stylové formy. Před 1. světovou válkou navrhoval stavby v progresivním stylu geometrické či kubizující moderny, v první polovině 20. let sledoval v této době moderní národní styl (rondokubismus) a puristické formy nájemního domu v ulici Kounicově č. 15, svědčí o tom, že aktuálnost si jeho projekty udržovaly i na konci 20. let. Ačkoli nepatřil mezi špičkové architekty své doby, jeho stavby konstantě vykazovaly velmi dobrou architektonickou kvalitu. Jako provádějící stavitel pak realizoval řadu budov postavených dle projektů významných brněnských architektů meziválečného období a patrně nejvýznamnější z těchto aktivit byla realizace výstavní kolonie Nový dům.

Pavla Cenková

Architekt/ka
František Uherka

Datum narození
05.02.1880 Prosetín

Datum úmrtí
21.05.1948 Brno

Literatura
Jiří Faber. Nový Lískovec 115. Let výročí vzniku obce. Brno, 2004.
Pavel Zatloukal. Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Brno, Obecní dům Brno, 2006.
Pavel Borský, Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný. Nový dům Brno / New House Brno / 1928. Brno, 2018.
Ivana Švarcová. Brněnský stavitel František Uherka a jeho architektonické dílo v Brně, bakalářská práce FFMU, Brno 2014.
Daniela Kořínková. Z dějin brněnského sboru Církve bratrské (archiv, správa a obraz v celocírkevních periodikách), diplomová práce FFMU, Brno 2014.
Václav Mayer. Sto let české průmyslové školy 1837‒1937. Praha, 1937. s. 145.

Prameny
MZA, fond H 789, František Uherka stavitel, Brno 1908‒1948.