Nájemní dům ve stylu kubizující moderny postavil mezi lety 1913–1914 stavitel František Uherka (1880–1948). Novostavba vznikla na pozemku, který náležel původně k domu na Pekařské 28, jehož zahrada sahala až k ulici Pellicově. Majitelkou domu se zahradou byla Anna Jonášová, od níž jej v únoru 1912 zakoupila manželka stavitele Marie Uherková. Povolení ke stavbě nového nájemního domu bylo Marii Uherkové vydáno v březnu roku 1913, novostavba byla dokončena v roce 1914. Marii Uherkovou jako majitelku domu uvádí rovněž sčítací operáty z roku 1921, kdy jeden ze zdejších bytů obýval stavitel František Uherka s manželkou a čtyřmi dětmi. V roce 1926 se novým majitelem domu stal Rudolf Ehrlich a manželé Rudolf a Ella Ehrlichovi pak dům vlastnili až do druhé světové války.
Originální řešení vertikálně komponovaného průčelí se vyznačuje bohatě pročleněnými hmotami s mnohačetným využitím hrotitých či krystalických kubizujících prvků. Dominantou dynamicky tvarované architektury je zejména ústřední rizalit sevřený dvěma mohutnými zahrocenými pilíři a nahoře ukončený soustavou pěti pilovitě ustupujících štítů různých geometrických tvarů (oblouk, trojúhelníky, pětiúhelník). Pozoruhodný je také vstup s výrazným pravoúhlým portálem z umělého kamene a nadsvětlíkem s trojicí štěrbinových oken v hlubokých zkosených špaletách. Nad vstupem ční expresivně do prostoru břit hrotitého arkýře. Také další architektonické detaily jako hrotitě zalomené okenní římsy či krystalicky tvarované konzoly odkazují ke kubistickému stylu.
Progresivně modernistické pojetí stavby naznačuje inspiraci pražskou kubistickou architekturou. Kubistické motivy jsou zde však používány spíše jako citace bez hlubších spojitostí – v podstatě jako jeden z možných typů dekoru. Ve výsledku pozoruhodná kubizující architektura je v historické zástavbě Brna ojedinělým „krystalickým klenotem“.
Nájemní dům byl obdobně jako okolní stavby zasazen ve svahu, proto zahrnuje dvě suterénní podlaží s byty, zvýšené přízemí, dvě nadzemní podlaží a podkroví. Za hlavním vstupem se nachází schodištní šachta vertikálně propojující dům, v interiérech jsou ve velké míře dochovány původní prvky jako teracové schodiště se zábradlím s modernistickým motivem, černobílé obklady stěn, dlažby s černobílým geometrickým vzorem nebo vstupní dveře bytů.
Pavla Cenková