Ludwig Tischler

Architekt/ka

Seznam objektů architekta:

- palác Razumovských, Nádražní okruh 669/31, Opava-Předměstí, 1891–1893

 

Architekt a malíř Ludwig Tischler se narodil v italském Terstu v rodině hostinského Johana Tischlera a Anny Tischlerové, rozené Beschornerové. V letech 1857–1861 studoval na vídeňské polytechnice (dnes Technická univerzita). Po jejím absolvování pracoval v letech 1862–1869 v renomovaném ateliéru Johanna Romana a Augusta Schwendenweina, kde se podílel na stavbě mnoha nájemních paláců.

Roku 1865 se oženil s Julianou Plachovou, s níž měl dceru Annu. V letech 1870–1875 působil jako hlavní architekt Vídeňského stavebního spolku (Wiener Baugesellschaft). V té době navrhl v souvislosti se Světovou výstavou ve Vídni v roce 1873 (většinou ve spolupráci s Karlem Schumannem) několik hotelů. Od poloviny 70. let 19. století podnikal samostatně, často projektoval pro Všeobecnou rakouskou stavební společnost (Allgemeine Österreichische Baugesellschaft), v níž se stal nakonec členem správní rady.

Z jeho vídeňských staveb můžeme kromě hotelů Metropol (1872), Tegetthoff (1872), Krummer (1870) a U Zlaté kachny (1889) jmenovat synagogu v 16. okrsku (1885), hudební pavilon (1880), kavárnu Scheidl, rozšíření dětského špitálu sv. Anny (1890), obnovu řeckého ortodoxního kostela (1898), dům U Kukátka (1889) a dalších několik desítek nájemních domů. Často také projektoval pro šlechtu (pro Razumovské, Abensperg-Trauny, Selderny), ať již luxusní vídeňské paláce, nebo venkovská sídla, ale i pro rozvíjející se střední vrstvu, takzvanou „druhou vídeňskou společnost“, k níž patřil např. novinář Moritz Szeps. Pro některé pracoval opakovaně, například pro šlechtickou rodinu Razumovských, pro kterou navrhl paláce v Opavě (1892–1893) a ve Vídni (1903), soubor obytných a obchodních domů ve Vídni, zvaný U Ostrého rohu (1894–1895, nedochováno), a také několik objektů pro lázeňský areál v Jánských Koupelích (1898–1901). Ačkoliv se Tischler etabloval především ve Vídni, bylo realizováno i několik jeho mimovídeňských staveb. Kromě výše zmíněných k nim patřily například vily v lázních Teplá u Trenčína (dnes Trenčianské Teplice, Slovensko), přestavba zámku Seldernů v Motěšicích (Slovensko), hotel Gasteinhof v Bad Gastein (Rakousko) nebo hotel Imperial v Dubrovníku (Chorvatsko).

Ludwig Tischler působil také jako novinář a je rovněž autorem důležitého díla shrnujícího novou výstavbu na vídeňské Ringstrasse – třídílné publikace Vídeňské novostavby (Wiener Neubauten, 1876–1891), kterou napsal spolu s historikem umění Karlem von Lützow. Tischler patřil k nejvíce činným vídeňským architektům, jen ve Vídni vyprojektoval na 250 staveb. Zemřel na vrcholu tvůrčích sil v pouhých 66 letech, mnohé z jeho návrhů byly dokončeny až po jeho smrti.

V počátcích tvorby, které se kryly s počátkem éry Ringstrasse, se Tischler inspiroval zejména italskou renesancí, jeho návrhy z té doby se vyznačovaly elegancí a klasickými proporcemi a patří k příkladným stavbám přísného historismu. Od 80. let 19. století se posouvá k novobaroknímu stylu vycházejícímu z francouzského a italského baroka, posléze jeho stavby začínají nabírat na monumentalitě a Tischler se stává reprezentantem pozdního historismu. Jeho současníci ho dokonce označovali za „posledního vídeňského barokního architekta“. Charakteristickými prvky návrhů z tohoto období byly mohutné kopule nebo použití trojdílných oken typu serliana, které členil pilířky nebo litinovými sloupky. Historizujícímu stylu zůstal věrný i na přelomu 19. a 20. století, nastupující secesi a modernu zcela odmítal.

RR

Architekt/ka
Ludwig Tischler

Datum narození
06.08.1840 Terst (Itálie)

Datum úmrtí
25.05.1906 Vídeň (Rakousko)

Literatura
Caroline Jäger. Österreichische Architektur des 19. und 20. Jahrhunderts. Wien-Graz, 2005.
Ludwig Tischler. Ludwig Tischler. Architektenlexikon Wien 1770–1945.
Romana Rosová. Razumovští a jejich stopy na Opavsku. Opava, 2015.
Romana Rosová, Martin Strakoš. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava, 2011.
Pavel Šopák. Vzdálené ohlasy. Moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. Opava, 2014. 1. s. 1.
Ludwig Tischler. Tischler, Ludwig, in: Österreichisches Biographisches Lexikon, online: https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_T/Tischler_Ludwig_1840_1906.xml. Österreichisches Biographisches Lexikon


Prameny

Ludwig Tischler, in: Architektenlexikon Wien 1770–⁠1945, dostupné online: https://www.architektenlexikon.at/de/645.htm


Ludwig Tischler, in: Österreichisches Biographisches Lexikon, dostupné online: https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_T/Tischler_Ludwig_1840_1906.xml



Seznam objektů architekta