František Roith
Architekt František Roith se narodil 16. července 1876 v Pardubicích. Po absolvování reálky v rodném městě začal studovat na české technice v Praze, zároveň studoval i na pražské německé technice u architekta Josefa Zítka. Později, když se dostal na vídeňskou akademii, byl jeho vyučujícím proslulý rakouský architekt, urbanista a teoretik architektury Otto Wagner. Samostatně začal František Roith pracovat jako architekt po roce 1905. K jeho prvním realizacím patřily především soukromé domy movité klientely ve vyhlášených oblastech v Praze (například na Ořechovce) či v jejím okolí – ve vilových oblastech v Černošicích nebo Jílovišti. Své umění Roith uplatnil i v Olomouci a také v Plzni. Již během první dekády minulého století zaznamenal úspěch i v mezinárodním kontextu, když obsadil 3. místo se soutěžním návrhem divadla v lotyšské Rize. Další zkušenosti získával při přípravě technických staveb – sklopného jezu u Mělníka (1910) či silničního mostu v Nymburce (1912).
Po první světové válce se František Roith prosadil jako autor celé řady veřejných staveb, zejména bank, spořitelen a ministerstev. Tyto zpravidla monumentální, avšak racionálně koncipované budovy charakterizují především klasicizující fasády podřízené řádu a symetrii, rytmizované rastrem oken a řadou pilastrů, opatřené obkladem z ušlechtilých materiálů a často doplněné figurální či reliéfní sochařskou výzdobou. Mezi Roithovy pražské realizace patří například budova ministerstva zemědělství na Těšnově z let 1925–1932, objekt ministerstva financí, vystavěný mezi lety 1926 a 1934 na Malé Straně, nebo Poštovní šekový úřad na Václavském náměstí, realizovaný v letech 1926–1931 a dnes využívaný Komerční bankou. Mezi nejmodernější stavby v Evropě patřil ve své době areál Městské knihovny na Mariánském náměstí, vybudovaný mezi lety 1925 a 1928, v jehož interiéru Roith uplatnil prvky art deco. Špičkovou architekturou svého druhu je také rozlehlá budova Živnostenské banky z let 1928–1938. Objekt, nacházející se poblíž náměstí Republiky, dnes užívá ústředí České národní banky.
Ve dvacátých letech se Roith věnoval i návrhům technických staveb – v roce 1923 byly dokončeny jez se zdymadlem a hydroelektrárna v Nymburce, na jejichž návrhu architekt spolupracoval s inženýry J. Bartovským a E. Zimmlerem, o čtyři roky později pak konstrukce Masarykova mostu v Kolíně (původní mostní pilíře navrhl v roce 1913 Antonín Engel).
Významné veřejné budovy František Roith navrhoval kromě Prahy i pro další česká města. Pro Brno vyprojektoval Dům ředitelství pošt a telegrafů, Pardubice se mohou pyšnit jím navrženou městskou spořitelnou. V plzeňské Škroupově ulici byl v letech 1924–1927 postaven tzv. Rašínův dům (C1–1760) – budova finančních úřadů, jež nesla jméno prvního československého ministra financí. Po zřízení Plzeňského kraje v roce 1997 začal tento objekt sloužit plzeňskému krajskému úřadu. Posun konzervativně založeného architekta na funkcionalistické pozice dokládá jeho druhá plzeňská realizace – obytný a obchodní dům Pražské městské pojišťovny v Goethově ulici z let 1935–1937 (C1–356J).
František Roith zemřel po letech bohatě naplněných tvůrčí prací uprostřed válečných let v roce 1942 ve Voznici u Dobříše. Pochován byl na Vinohradském hřbitově v Praze.
LR
Architekt/ka
František Roith
Datum narození
16.07.1876 Pardubice
Datum úmrtí
18.05.1942 Voznice u Dobříše
Literatura
Petr Domanický. Budova finančních úřadů (tzv. Rašínův dům, dnes Krajský úřad Plzeňského kraje). Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Plzeň, 2013. s. 141–142.
Petr Domanický. Obytný a obchodní dům Pražské městské pojišťovny. Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Plzeň, 2013. s. 149.
Petr Domanický. Vila profesora Hynka Pášmy. Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Plzeň, 2013. s. 214–215.
Bohumil Hübschmann. Architekt František Roith. Architektura. 1942. IV. s. 201–202.
Jaroslava Lencová. heslo Roith, František. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (dodatky). Praha, Academia, 2006. s. 687.
Zdeněk Lukeš. Ladislav Skřivánek. Umění. 1988. XXXVI. s. 83–85.
Rostislav Švácha. Od moderny k funkcionalismu : proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha, 1985.
Pavel Vlček. heslo Roith, František. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, 2004. s. 552.
Archindex. Roith, František. http://www.archindex.cz/index.php?id_firmy=91&stat=CZ&ZobrazRegion=true&Neobsah=1&NePoukazky=1&nazev_regionu=
Wikipedie. František Roith. http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Roith