Hubert Gessner
Rodák z Valašských Klobouků Hubert Gessner vystudoval v letech 1885–1889 střední průmyslovou školu v Brně, kde byl jeho spolužákem Adolf Loos. Po stavebních praxích v Opavě a Moravské Ostravě v letech 1894–1898 studoval v architektonickém atelieru Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění, kde byli jeho spolužáky Josef Hoffmann, Jan Kotěra nebo Jože Plečnik. Po absolutoriu působil jako zaměstnanec Wagnerova atelieru, v letech 1899–1918 byl zaměstnancem brněnského zemského stavebního úřadu. V letech 1904–1912 měl současně se svým bratrem, taktéž architektem Franzem Gessnerem projekční kancelář ve Vídni. Mezi lety 1896–1905 realizoval řadu staveb v Čechách, a hlavně na Moravě. První realizací byla Bratmannova vila čp. 116 ve Valašských Kloboukách, kam se později vrátil realizovat tzv. Hornův dům čp. 189. Při svém angažmá v Brně navrhl budovy Okresní nemocenské pokladny v Brně-Zábrdovicích (1903–1904), městské lázně a sanatorium (oboje 1905). Ve Slezsku navrhoval Gessner také hotelové stavby: hotel Slezský dvůr v Opavě (1903) nebo hotel Jindřichův dvůr v Novém Jičíně (1906). Kolem roku 1900 spolupracoval s někdejším spolužákem z vídeňské akademie, v té době ostravským architektem Otokarem Bémem. S ním navrhl budovu Obchodní akademie v Hradci Králové a Bém se podílel i na návrhu Hornova domu.
Už před první světovou válkou navrhoval pro sociální demokracii: sídlo ve Vídni (spolu s dělnickým domem a redakcí stranického tisku Vorwärts (Vpřed) a ve Štýrském Hradci, kde sídlila redakce Arbeiterwille (Vůle dělnictva) (oboje 1910–1912). Kromě toho navrhl dělnické konzumní družstvo na Wolfganggasse (1908–1909) a v Neudorferstraße (1914). Před válkou se Gessner věnoval také výstavbě řady činžovních a družstevních obytných domů, v letech 1911–1912 to byla obytná kolonie Liesing a v letech 1912–1913 obytný komplex Fünfhaus (dnes Leopold Müller Hof).
Sociálnědemokratická orientace a zkušenost s výstavbou komplexů objektů kolektivního bydlení umožnila Gessnerovi stát se jedním z předních architektů stavebního rozvoje Vídně, jejíž sociálnědemokratická radnice se snažila budovat obecní dostupné bydlení výstavbou zcela nových, racionálně koncipovaných nových čtvrtí. Fenomén výstavby obecního bydlení pod taktovkou sociologických výzkumů Oskara Neuratha se později proslavil přívlastkem „Rudá Vídeň“. Gessner se stal hlavním architektem čtvrtí Reumann-Hof vystavěné v letech 1924–1926 a následné čtvrti Karl-Seitz-Hof realizované v letech 1926–1927. Podílel se ale i na dalších podobných stavebních projektech: Metzleinstalerhof, Lassalle-Hof, Heizmann-Hof a Robert Zangerl Hof.
Hubert Gessner se věnoval také industriální architektuře. Jeho přístup vycházel ze školení Otto Wagnera: industriální stavba se neměla tvářit jako jiná vznešená stavba, měla ukazovat na svůj účel, ale neměla rezignovat na lidské měřítko a umělecké formy. V českých zemích realizoval Gessner v roce 1912 Mlýn a pekárnu Odkolek (upravené a doplněné v letech 1917-1918), k nimž ještě v letech 1920–1921 přibyl Bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů čp. 300 v pražských Vysočanech. Mezi lety 1910–1911 Gessner realizoval Libereckou dělnickou pekárnu. Mezi lety 1905–1943 realizoval více než desítku industriálních staveb ve Vídni, Linzi, Leoben a Innsbrucku.
LZL
Architekt/ka
Hubert Gessner
Datum narození
20.10.1871 Valašské Klobouky
Datum úmrtí
24.04.1943 Vídeň
Literatura
Josef August Lux. Hubert Gessner und die Wagnerschule. Innendekoration. 1902. 13. s. 297.
M. Kristan. Hubert Gessner Architekt zwischen Kaiserreich und Sozialdemokratie. Wien, Universität, 1997.
Jindřich Vybíral. Mladí mistři: Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha, 2002.
Pavel Vlček. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha, 2004. s. 196–197.
Hubert Johann Gessner. Architektenlexikon.
Eve Blau. Rotes Wien: Architektur 1919–1934: Stadt-Raum-Politik. Vídeň, 2014.
Prameny
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=468
https://kam.hradcekralove.cz/architekt/15-hubert-gessner
