Nájemní dům Franze Pawlu, zv. Belvedere

V roce 1902 vyhrál vídeňský architekt Eugen Fassbender soutěž na nový regulační plán města Brna. Ten předurčil podobu zástavby celých předměstí včetně okolí parku Lužánky – dnešní ulice Drobného, zvanou v té době příznačně Parkstrasse, česky později Sadová. Zdejší svažité, a především lukrativní pozemky získal architekt a stavitel Franz Pawlu se svou rodinnou firmou a postavil zde luxusní nájemní dům nazvaný Belvedere. Jeho syn Arnold zastavěl protější frontu dnešní ulice Erbenovy. Podobně jako u souboru Tivoli na Konečného náměstí se zde Pawlu zhostil mimořádně urbanisticky důležitého prostoru evokujícího dobové vídeňské nebo pařížské reference. Utváření fasád je typickým příkladem architektovy pozdní tvorby doznívající secese aplikované na neobarokní hmotu domu završenou bohatě členěnou mansardovou střechou. Pro dům je typické hojné užití balkonů kopírujících v malebných křivkách obrys stavby, ze kterých se obyvatelům naskytl výhled na park a vzdálené panorama centra města. Kromě fasád si objekt zachoval i detaily vnitřní štukové a truhlářské výzdoby soustředěné zejména do společných prostor schodiště a chodeb. Novobarokní bytový dům se svou rozlehlou a plastickou hmotou nebyl solitérem bez vztahu k okolí, právě naopak. V přízemí fungovala hned po dostavbě kavárna a restaurace využívající rovněž terasu před nárožím naproti parku. Spolu s obchodem se smíšeným zbožím nebo mlékárnou poskytovala potřebné zázemí majitelům z řad vyšší střední třídy využívajícím zdejší velkoryse koncipované byty. Žily zde rodiny především německy mluvících a židovských obyvatel Brna věnujících se například bankovnictví, advokacii nebo státním službám. Po druhé světové válce byla budova degradována na ubytovnu a kanceláře, později fungovala jako hotel a dnes opět slouží bytovým účelům. Matěj Kruntorád