Nájemní dům brněnského stavitele Franze Pawlu, který v jednom ze zdejších bytů rovněž sám bydlel, patří k nejhodnotnějším brněnským architektonickým památkám z doby po roce 1900. Na jinak v podstatě unifikovaném dispozičním řešení vyniká prospekt patrně nejradikálnějšího secesního průčelí v Brně s nápadným barevným řešením a náročným vegetabilním dekorem.
Podobně jako u dalších brněnských staveb Franze Pawlu z této doby i zde byl základní rozvrh průčelí, stejně jako detaily dekorací, inspirován vídeňskou skupinou nájemních domů na ulici Linke Wienzeile od Otto Wagnera z let 1898‒1899, a to zejména s Wagnerovým Majolikahaus na Linke Wienzeile 40. Velmi podobné řešení s pravidelným rastrem oken, postranními lizénami a průběžným kovovým balkonem má také průčelí Wagnerova nájemního domu na vídeňské Universitätsstraße 12. Řadový čtyřpatrový dům s půdním polopatrem má šestiosé uliční průčelí, po stranách rámované výrazně vystupujícími lizénami. Jeho základní geometrické členění určuje pravidelný rastr 24 obdélných oken. Plochy mezi okny vyplňuje bohatý florální dekor ve vysokém reliéfu. Svazky vertikálních, v horní části dekorativně zvlněných stonků nesou útlé listy a nápadné bílé květy kosatců, které jsou umístěny taktéž pod okny nejvyššího patra. V secesním dekoru patřil kosatec vedle lilie, tulipánu, leknínu a máku k nejvíce oblíbeným květinám. Důvodem byl patrně tvar jeho květů, který umožňoval rozložení do plochy.
Parter od vyšších podlaží odděluje celokovový průběžný balkon, který spolu se silně vyloženou korunní římsou tvoří zřetelné horizontální linie v jinak vertikálně koncipovaném průčelí. Balkon je nesen florálními kovovými konzolami a bohatě tvarované křivky stylizovaného florálního dekoru zdobí také jednotlivá pole vyplétaného zábradlí.
Uliční průčelí je završeno silně vyloženou profilovanou korunní římsou podpíranou drobnými zlatými konzolami. Podhled římsy je opatřen pestrobarevným dekorem s pásy geometrizovaných červených rozet a zeleného listovce, jež jsou citací Wagnerových motivů.
Průčelí korunují dvě protějškové antikizující sochy géniů s rozmáchlými oslavnými gesty. Tyto figury zdůrazňují triumfální charakter stavby, představující apoteózu secesního stylu.
V letech 1903–1906 v domě žil a pracoval architekt Dušan Samo Jurkovič, než se odstěhoval do vlastní vily v Žabovřeskách.
Památkově chráněný dům byl v roce 2009 citlivě rekonstruován a byla obnovena i původní barevnost secesního štukového dekoru. Bistro v přízemí, jehož interiér vznikl podle návrhu architekta Martina Hrdiny, je pojmenováno po staviteli Franzi Pawlu.
Pavla Cenková
