Pavilon Země Moravy

Podle urbanistické koncepce areálu výstaviště, kterou na základě vítězného návrhu Josefa Kalouse dopracoval Emil Králík, měl být pavilon Země Moravy pojat jako protějšek Fuchsova pavilonu města Brna. Vlastislav Chroust tak dle Králíkova zadání přepracoval svůj původní návrh blízký spíše expresionistickým tendencím a přizpůsobil jej Fuchsově pokrokovému tvarosloví i technologickému řešení. Obě stavby se tedy vyznačují shodným tvarem jednoduchého kvádru, železobetonovou konstrukcí s původně volným parterem a červeným keramickým obkladem. Shodné je i umístění střešních světlíků a přítomnost únikového schodiště na zadní fasádě, které je u Chroustovy stavby uzavřeno v proskleném válci a umístěno v nároží. Vlastislav Chroust byl také autorem architektonického řešení expozice země Moravy pro zahajovací Výstavu soudobé kultury, pro niž byl vyroben velkoformátový goblén s moravskou orlicí. Architekt měl snahu pojmout dekorativněji i průčelí stavby, kam umístil velká kruhová okna v ose za sebou. Plánovaná sochařská výzdoba fasády od Václava H. Macha však nakonec z finančních důvodů nebyla realizována. Dnešní podoba stavby je, stejně jako u vedlejšího Fuchsova pavilonu, ovlivněna dostavbou parteru od architektů Otakara Máčela a Zdeňka Alexy z roku 1958. PH