Vedle již stojící trojice nájemních domů na ulici Úvoz č. 52–56 budovaných stavitelem architektem Gottlobem Alberem v letech 19003–1904, postavil Alber roku 1907 pro svoji ženu další dva nájemní domy – č. 48 a 50. V čísle 50 žil například profesor na reálce Robert Frieb, ostatní obyvatelé domů na počátku 20. století zůstávají doposud neznámí. Rosalie Alber si ve svém vlastnictví patrně až do své smrti ponechala číslo 48, sousední dům od roku 1918 často měnil majitele, až na delší čas zůstal v rukou Aloise a Františky Doležalových. V roce 1948 domy obývala široká škála nájemníků z řad střední a nižší střední třídy – dělníci, pomocníci, řemeslníci, ale rovněž úředníci. V domě číslo 48 žil až do své smrti roku 1950 Arnošt Píša. Ten roku 1898 založil v Brně druhé české knihkupectví a první antikvariát. Věnoval se rovněž nakladatelské činnosti (některé luxusnější vazby pro něj navrhoval například Dušan Jurkovič). Obytným účelům slouží oba domy doposud.
Friedrich Gottlob Karl Alber, narozený v Německu, působil v Brně jako stavitel od osmdesátých let 19. století, spolu s H. Schmidtem ve městě provozoval prosperující stavební společnost. Pro parcely své ženy navrhl klasický dvojdům – jednu hmotu rozdělenou přísně osově na dvě poloviny. Střed domu od prvního patra zvýrazňuje hranolový rizalit, pod kterým jsou vedle sebe vstupy do jednotlivých domů. V rizalitu jsou umístěny reprezentativní prostory jednotlivých podlaží, otevřené do ulice velkými okny. Střídmá geometrická výzdoba fasád však dovoluje pochybovat o Alberově autorství. Zvláště v porovnání s náročnými neobarokními průčelími sousedních domů vynikne skoro až kontrastní jednoduchost dvojdomu 48 a 50. Akcentováno je kromě rizalitu třetí podlaží, jehož nadokenní římsy jsou vynášeny květinovými girlandami. Jedná se v podstatě o nárožní dům, jelikož terén svahu Špilberku další zástavbu neumožnil. Střídmým členěním je proto opatřena i boční fasáda směřující do hradního svahu. Jednotu obou domů nyní narušuje dvojí barevnost fasád, kvůli které se částečně ztrácí původní architektonický záměr dvojdomu.
Matěj Kruntorád
