Na rohu ulic Lerchovy a Roubalovy vznikla v roce 1923 dvojvila pro ředitele Báňské a hutní společnosti, jejíž generální ředitelství bylo po první světové válce přesunuto z Vídně do Brna. Jako vhodné místo pro vilu svých zaměstnanců si společnost zvolila brněnskou Úřednickou (dnes Masarykovu) čtvrť, kde v době Rakouska-Uherska vznikaly hlavně vily německy mluvících obyvatel Brna. Stavbu klasicizující vily podle návrhu vídeňského architekta Karla Lehrmanna řídil brněnský stavitel Fritz Schmeer a do její podoby zasáhli i samotní objednavatelé – ředitelé Kruliš-Randa a Rejholec.
Dům patří k tradičním historizujícím realizacím a vznikl v době, kdy se již v brněnské architektuře začaly objevovat první projevy funkcionalismu. Nárožní dvojvila je tvořena symetricky totožnými domy a situována na svažitém pozemku ulice Roubalovy; vstup z této strany je proto umístěn v prvním patře. Hmota vily působí navenek díky dynamickým tvarům oblých rohů a konkávnímu prohnutí nárožní strany až barokním dojmem, což zdůrazňují i historizující plastické detaily fasády nebo mohutná korunní římsa se zubořezem. Dispozice v obou částech domu je zrcadlově téměř totožná a dominuje jí oválný salon (dnes rozdělený na dvě části), který byl kvůli snížení daně z přepychu zapsán jako reprezentační místnost Báňské a hutní společnosti. Klasicistní vybavení interiéru navrhl významný brněnský architekt Bohumír Čermák. V domě na ulici Roubalově najdeme dodnes dochované dřevěné obložení vstupní haly se schodištěm zdobeným balustrádou, vedoucí na galerii a do pokojů v prvním patře.
V roce 1930 společnost přesunula svoje sídlo z Brna do Prahy a všechny brněnské domy postupně prodala. V 50. letech získal část domu v Lerchově ulici do správy textilní závod Mosilana, který v něm zřídil internát pro své učnice. Od roku 1961 byl objekt pod správou Obvodního národního výboru a byly zde zřízeny byty, které v současné době patří městu Brnu. Druhá část domu v ulici Roubalově byla současným majitelem zrekonstruována do původního stavu.
PH
