V roce 1928 se na nově vybudovaném brněnském výstavišti konala Výstava soudobé kultury v Československu, která byla součástí oslav desátého výročí založení republiky. Kromě pavilonů výstaviště navržených významnými českými architekty vzniklo i několik budov mimo výstavní areál, které s výstavou více či méně souvisely. Na místě bývalých hradeb v blízkosti brněnského vlakového nádraží byla podle návrhu Oskara Pořísky postavena městská ubytovací a informační kancelář, která sloužila návštěvníkům veletrhů jako první orientační bod ve městě a nabízela základní služby zahrnující výměnu peněz nebo zajištění ubytování v Brně.
Oskar Poříska se této parcele naproti paláci Padowetz v ulici Bašty ve svých návrzích věnoval již dříve. V roce 1926 zde v bývalém hradebním valu vznikla přízemní stavba s obchody a veřejnými toaletami, jejíž střecha byla využita jako pochozí terasa rozšiřující ulici. Dvoupodlažní objekt městské ubytovací kanceláře na obchodní prostory bezprostředně navazuje a tvoří svým zaobleným nárožím připomínajícím lodní příď jeho zakončení. V přední části objektu se samostatným vstupem a pásovým oknem v patře se nacházela směnárna, vchod do ubytovací (později cestovní) kanceláře byl umístěn v boční fasádě vedle v té době největšího luxferového okna v Brně, jež osvětlovalo převýšenou halu kanceláře s galerií.
Dnešní podoba pavilonu, který odráží nautické inspirace internacionálního slohu, je však výsledkem řady přestaveb a rekonstrukcí. Již ve 40. letech byl hlavní vchod posunut doprava a nahradil jedno z luxferových polí, později došlo k rozšíření budovy nadstavěním přízemní části s obchody. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století byla obnovena zničená luxferová stěna i pásová nárožní okna, v rámci „doplnění“ funkcionalistické estetiky byla přidána kruhová okna v boční fasádě i v interiéru. Původní funkce cestovní kanceláře zůstala dodnes zachována.
PH
