V blízkosti dnešního Janáčkova divadla v parku Koliště na brněnské okružní třídě stával na začátku 20. století dřevěný pavilon zvaný Café Schopp. Po první světové válce jej koupil kavárník Josef Zeman a rozhodl se na jeho místě vybudovat zděnou kavárnu. Vybral si proto mladého architekta Bohuslava Fuchse, kterému se podařilo navrhnout první důsledně funkcionalistickou budovu v Brně, jež byla pod názvem Pavillon otevřena roku 1926. Hmotu stavby tvoří kvádr hlavního převýšeného prostoru kavárny, k němuž jsou připojeny kubické objemy hlavního vstupu, salónku a dvoupatrového provozního zázemí. Toto radikálně funkční pojetí redukované na jednoduché kubické tvary a prosklené stěny se již od počátku 20. let objevuje v tvorbě Le Corbusiera. S jeho tvorbou se mohli brněnští architekti kromě časopiseckých publikací setkat i díky přednášce „Purismus a francouzská architektura“, jež zazněla v Brně roku 1925. Na ní mohl představit například již existující typový dům Citrohan s prosklenou stěnou převýšené haly. Bohuslav Fuchs také použil velká skleněná okna v železných rámech, jež se v letních měsících zasunovala do suterénu, takže propojení interiéru s exteriérem bylo dokonalé. Již o pět let dříve zde aplikoval systém, který se později proslavil díky brněnské vile Tugendhat. Součástí jeho návrhu byly i interiérové doplňky provedené v mědi a mosazi. Svému účelu sloužila kavárna až do znárodnění v roce 1948, kdy byla přeměněna na mateřskou školu. Na počátku 60. let bylo však rozhodnuto o její demolici kvůli stavbě Janáčkova divadla, byť nezasahovala do jeho parcely. Sám Bohuslav Fuchs se kavárnu pokusil zachránit alternativním návrhem na umístění divadla, s nímž však neuspěl a budova byla nakonec roku 1964 zbořena. První porevoluční připomínkou této významné stavby byl happening „Druhé vytýčení Zemanovy kavárny“, který uspořádali mladí architekti Zbyněk Pech a Jana Janíková 16. listopadu 1991. Při této akci účastníci kolíky a pásy vytyčili původní dispozici kavárny, jejíž objem byl naznačen nafouknutými balónky a zvali kolemjdoucí na posezení u kávy. Tato umělecká provokace uzrála později v reálnou myšlenku postavení repliky kavárny, pro kterou se našel i investor a vypracování projektu na vhodnějším místě dál od Janáčkova divadla se ujal architektonický Ateliér ERA (architekti Pech a Janíková). Oproti původní podobě kavárny byla nová stavba rozšířena o jedno patro suterénního klubu a v blízkosti budovy byl postaven hudební altán, který se nacházel již ve Fuchsově projektu z roku 1925, ale původně nebyl realizován. Podle dochovaných fotografií jiných Fuchsových staveb se podařilo zrekonstruovat i vybavení interiéru. Téměř dokonalá replika Zemanovy kavárny byla slavnostně otevřena 24. března 1995 v den stého výročí narození Bohuslava Fuchse. Dnešní podoba repliky kavárny je značně zejména v interiéru pozměněna, stále však slouží jako kavárna a restaurace. LV
Zemanova kavárna
Název
Zemanova kavárna
Datace
1925
Architekt
Bohuslav Fuchs
Kód
C102
Typ
Hotel, restaurace, kavárna
Adresa
Jezuitská 687/6,
Brno
MHD
Malinovského náměstí (TRAM 1, 2, 4, 7, 10)
Malinovského náměstí (BUS 67)
GPS
49.19772,16.613395
Literatura
Bohuslav Fuchs. Zemanova kavárna v Brně na Kolišti. Stavitel. 1926. 7.
Jan Sedlák. Zemanova kavárna v Brně opět stojí. Umění a řemesla. Ústředí lidové umělecké výroby, 1995. 3.
Jan Sapák, Adolph Stiller. Bohuslav Fuchs. Architekt der tschechischen Avantgarde. Salzburg – Wien, 2010.
Iloš Crhonek. Architekt Bohuslav Fuchs. Celoživotní dílo. Brno, Petrov, 1995.
Zdeněk Kudělka. Počátky architektonické tvorby Bohuslava Fuchse. Sborník prací Filosofické fakulty Brno F8. 1964.
Zdeněk Kudělka. Bohuslav Fuchs a Brno. Architektura ČSSR. 1965. XXIV. s. 250–257.
Jan Sedlák. Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně. Pocta Bohuslavu Fuchsovi: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference v Brně. Brno, 1995.