Se vznikem československého státu v roce 1919 byla založena i brněnská Masarykova univerzita. V době nelehké poválečné stavební krize bylo tedy potřeba zajistit fungování jednotlivých fakult a najít jim odpovídající zázemí. Stavba nových budov nebyla z finančních důvodů možná, nejjednodušším řešením se proto zdály adaptace již stávajících vojenských a sociálních ústavů. Tak vznikla i myšlenka dostavby areálu bývalého městského sirotčince v dnešní ulici Arna Nováka pro potřeby Filozofické fakulty a rektorátu univerzity.
Na jejím návrhu se vedle stavebního rady Josefa Matzenauera podílel i Miloš Laml, který byl pověřen řízením kanceláře pro výstavbu Masarykovy univerzity. Nově vzniklá budova rektorátu byla orientována hlavním vstupem do ulice Grohovy a její monumentální hmota i rozdělení fasády pomocí říms a lizén odkazují ke klasicistní tradici. Ta se v mladém státě stala symbolem vznešených demokratických zásad státních institucí a svojí přísnou formální účelností připravovala cestu moderní puristické architektuře.
PH
