Osobnost Karla Tomeše hrála v meziválečných dějinách města Brna zásadní roli. Brněnský starosta z let 1925–1935 stál u řady důležitých rozhodnutí a pokrokových tendencí spojených do velké míry s architektonickým a urbanistickým rozvojem města. Za jeho působení věnoval městský magistrát a stavební úřad velkou pozornost regulaci výstavby a územnímu plánování, které bylo koncipováno v souvislostech celého regionu a s racionálními výhledy do budoucna. Do vedení důležitých úřadů se dostali mladí avantgardní architekti, kteří měli volné ruce v prosazování modernistických myšlenek internacionálního stylu, a rozvoj města Brna tak probíhal v aktuálních evropských souvislostech.
V ulici, která dnes nese jeho jméno, si Karel Tomeš nechal podle návrhu architekta Oskara Pořísky postavit třípodlažní vilu. V suterénu přístupném z ulice se nacházela provozní část a byt domovníka, na nějž navazovaly garáže a byt řidiče v přízemí. Zde se nacházela také centrální hala, odkud byly přístupné obytné místnosti, v patře byly umístěny ložnice otevřené do zahrady podélným balkonem. Obytná byla i střecha, jejíž velkou část tvořila terasa s výhledem na město. Jediným prvkem, který narušuje přísně pravoúhlou koncepci domu, jsou nevšední kosodélná okna schodiště boční severní fasády.
Karel Tomeš se v roce 1939 zapojil do protinacistického odboje. O rok později byl však gestapem zatčen a zemřel na konci války v koncentračním táboře v Dachau. Tomešova vila byla roku 1953 zkonfiskována a její správy se ujal Bytový podnik města Brna. V této době byly její vnitřní prostory rozděleny na menší bytové jednotky. V 90. letech došlo k restituci a odprodeji vily zpět právoplatným dědicům, kteří usilují o její návrat do původní podoby.
PH