Dětský domov Dagmar byl založen z popudu spisovatele, novináře, básníka a dramatika Rudolfa Těsnohlídka. V prosinci roku 1919 při procházce s přáteli v lesích v nedalekých Bílovicích našel pod smrkem odložené malé dítě. Tato událost jím hluboce otřásla a podnítila ho k organizaci péče o opuštěné děti. Dne 14. prosince 1924 byl na brněnském náměstí Svobody z jeho popudu vztyčen první vánoční strom s pokladničkou pro dobrovolné příspěvky na pomoc dětem. V roce 1928 se díky těmto vánočním sbírkám podařilo nashromáždit dostatek finančních prostředků k založení dětského domova, který byl pojmenován podle dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., jež proslula svou péčí o chudé.
Pro stavbu domu byl vybrán pozemek v brněnských Žabovřeskách v blízkosti Wilsonova lesa, vypracování projektu se ujal bez nároku na honorář architekt Bohuslav Fuchs. Hmotu dvoupatrové budovy tvoří jednoduchý kvádr. Její dispozice je rozdělena střední chodbou na tři trakty. Směrem do ulice byly orientovány obslužné prostory s úzkými pásovými okny, do zahrady vedla velká okna ložnic a rohové balkony společenských místností.
Fuchsovo jednoduché dispoziční řešení stavby dlouho sloužilo beze změny svému účelu. V 80. letech však došlo ke změně konceptu fungování dětského domova, kdy byl tradiční systém hromadných ložnic změněn na rodinný s maximální kapacitou 25 dětí, které jsou rozděleny do tří skupin (rodinek) s vlastním pokojem, kuchyní i sociálním zázemím. Tyto koncepční změny si vyžádaly stavební zásahy v interiéru budovy. Poslední velká rekonstrukce proběhla roku 2006 a byl při ní kladen důraz na zachování původní vnější podoby stavby. Dnes je domov brněnskou příspěvkovou organizací, která zajišťuje náhradní výchovnou péči nezletilým, kteří jsou sem z výchovných či ochranných důvodů umísťováni na základě soudního rozhodnutí.
LV
