Roku 1936 vstoupil v platnost nový zákon o stavebním ruchu, který se pomocí státních subvencí snažil řešit stále palčivou otázku nedostatku sociálních bytů. Město Brno se opět rozhodlo využít možnosti čerpání dotací a přistavět ke staršímu komplexu Fuchsových malobytových domů v Husovicích další objekty.
Dva čtyřpodlažní domy s minimálními byty, postavené podle projektu Josefa Poláška v letech 1936–1938, přímo navazují na Fuchsovy stavby na Svitavském nábřeží a svým půdorysem ve tvaru písmene L vytvářejí prostor pro vnitřní hřiště. Uliční průčelí domu situovaného podél řeky Svitavy bylo původně členěno zděnými balkony, které byly později nahrazeny předsazenou ocelovou konstrukcí. Centrální umístění jednoduchého hlavního vstupu zdůrazňují obdélná schodišťová okna. Dvorní fasáda je členěna liniemi zděných pavlačí, ze kterých jsou přístupné všechny byty. V každém patře se nacházelo šest bytových jednotek tvořených malou předsíní, obytnou kuchyní s balkonem, ložnicí a koupelnou se sprchou a WC.
Dům v Dačického ulici navazuje kolmo na pavlačovou stavbu a jeho byty (4 na každém patře) jsou přístupné ze schodišťových podest. Lodžie malých ložnic, které doplňovaly obytné kuchyně, jsou vykrojeny přímo v nároží uliční i dvorní fasády. Byty splňovaly veškeré dobové hygienické požadavky včetně odděleného spaní dětí a dospělých.
LV
