Městské lázně v Zábrdovicích

C344

Ve 30. letech 20. století byla základním hygienickým příslušenstvím vybavena pouhá jedna třetina všech brněnských bytů. Brňané tak svoji očistu prováděli ve veřejných lázních, které však především v okrajových částech města chyběly. Magistrát se proto rozhodl vybudovat síť převážně sprchových lázeňských budov po celém městě a zvýšit tak hygienický standard širokých vrstev obyvatel. Roku 1929 byla vypsána soutěž na nové lázně v Brně-Zábrdovicích, v níž zvítězil návrh Bohuslava Fuchse, který na něm spolupracoval přímo s Městskými vodárnami. Celkové náklady na stavbu, která byla dokončena v červnu 1932, činily 7 500 000 Kčs.
Celý areál je komponovaný kolem dvou otevřených nádvoří na ploše 23 000 m² a je rozdělen na letní a zimní lázně, které tvoří jednotný architektonicko-urbanistický celek se společným vstupem z ulice Zábrdovické. Zimní část tvořila rozměrná horizontálně koncipovaná dvoupatrová budova, jejíž fasáda s přiznaným železobetonovým skeletem a režným výplňovým zdivem vychází z estetiky průmyslových staveb. V suterénu zimních lázní bylo ukryto technické zázemí s automatickým rozvodným systémem vody, páry a vzduchu. V přízemí byly umístěny parní a teplovzdušné lázně s šatnami a odpočívárna. Dále se zde nacházely dva bazény s teplou a studenou vodou, čtyři masážní stoly, dvanáct sprch a zařízení pro vodoléčbu. V mezipatře bylo umístěno inhalační oddělení s čekárnou. První patro obsahovalo působivou vstupní halu s víceramenným schodištěm a dvěma zimními zahradami a nacházely se zde místnosti pro holiče a kadeřníky a také restaurace. Největší plochu prvního patra však zaujímaly vanové lázně situované v podlouhlém sále s oddělenými kójemi po stranách. Druhé poschodí bylo věnováno sprchám určeným pro každodenní očistu a hale se vstupem na sluneční odpočinkovou terasu. Všechna tato zařízení fungovala celoročně a byla zásobována léčivým bahnem a vodou z termálního pramene lázní Luhačovice.
Letní lázně navazují na vstupní část z ulice traktem dvoupodlažních šaten pro 5 000 návštěvníků, které ohraničují část areálu. Příčným křídlem s očistnými průchody je prostor lázní rozdělen na severní část s plaveckými bazény a tribunami a jižní část s hřištěm, pískovištěm a travnatými plochami. Na střeše příčného křídla i šaten se nacházely sluneční terasy s dřevěnou roštovou podlahou. Na čistotu vody v bazénech dbala řada odborníků, pro něž byla v rámci lázní zřízena i samostatná laboratoř. Koncem 90. let proběhla rekonstrukce venkovních lázní, které dnes slouží jako veřejné koupaliště. Budova zimních lázní, které patřily až do 80. let k oblíbeným místům odpočinku obyvatel Brna, je však v současné době uzavřena a její zanedbaný technický stav se neustále zhoršuje.

LV