Bohuslav Fuchs se od druhé poloviny dvacátých let 20. století z pozice hlavního městského architekta zabýval urbanistickými otázkami neustále se rozšiřujícího města Brna, především řešením jeho dopravního uzlu. Ve svém snažení pokračoval také jako profesor urbanismu na Vysokém učení technickém v Brně a následně jako ředitel Zemského studijního a plánovacího ústavu. Na konci dvacátých let uvažoval též o přesunu hlavního nádraží jižním směrem, (později však s touto ideou polemizoval). Na uvolněných parcelách po nádraží i kolejišti se měla rozvíjet okružní třída s řadou veřejných budov, mezi nimi i nového autobusového nádraží. Poválečný model nádraží z roku 1948 tvoří hlavní odbavovací hala (a sídlo dispečinku) organických tvarů se skořepinovou betonovou střechou nesenou subtilními sloupy, na niž měla navazovat tři dlouhá krytá nástupiště s tzv. ozuby pro kolmé parkování autobusů. Z velkorysého projektu byla v roce 1951 realizována výstavba pouze jednoho nástupiště zastřešeného elegantními tenkostěnnými oblouky z předpjatého betonu, na jejichž návrhu s Fuchsem spolupracoval konstruktér Konrád Hruban. Nástupiště je jako příklad poválečného funkcionalismu památkově chráněno a nedávno bylo rekonstruováno.
Stálý nedostatek odbavovacích i parkovacích ploch autobusů vyřešilo až otevření nového autobusového nádraží na Zvonařce roku 1985.
DR
Před nádražím bude ve dnech 21. dubna–25. dubna umístěna pneumatická socha Bohuslava Fuchse, která připomene jeho letošní 130. výročí narození. Více o projektu Slávy Fuchs a trasu a harmonogram sochy najdete v textu ke stezce Slávy Fuchs.
