Stanice elektrické dráhy

C163

Při příležitosti konání Výstavy soudobé kultury v Československu roku 1928 vznikla urbanistická koncepce celého výstavního areálu, která mimo jiné počítala i s vhodně řešenou stanicí elektrické dráhy. Byla logicky umístěna v blízkosti hlavního vstupu brněnského výstaviště, jež je při své severní hranici lemováno kolejištěm pouliční dráhy.

 Trasa Pisárky (Schreibwald) – Královo Pole (Karthaus) parní pouliční dráhy, která protínala centrum města v blízkosti vlakového nádraží, tudy vedla již roku 1884. V závěru 19. století byla trať elektrifikována a roku 1900 se po bíle označené lince vydala první elektrická tramvaj ve městě. Od roku 1913 je tato linka označená číslem 1, což dodnes dokládá její důležitost mezi páteřními spoji brněnské veřejné dopravy. Jelikož do veřejné dopravy byly první autobusy zavedeny až roku 1930, přepravu návštěvníků na výstaviště v době Výstavy soudobé kultury zajišťovaly, a do dnešní doby stále prioritně zajišťují, hlavně tramvajové spoje.

Návrhem velkokapacitního tramvajového nástupiště byl pověřen architekt Bohuslav Fuchs. Využil terénního rozdílu mezi ulicí Hlinky a výstavištěm, takže nástupiště získalo charakter vyhlídkové terasy prezentující vstup do výstavního areálu. Pro zvýšení plynulosti dopravy vznikla stanice se třemi peróny, která dokázala pohodlně odbavit vysoký počet cestujících díky podchodu a širokému dvouramennému schodišti, což mimo jiné přirozeně usměrnilo jejich pohyb. Na obě ramena schodiště, jež klesají pod úroveň nástupiště, navazují původní pokladny člunkového tvaru, mezi které byl vložen široký podchod. Osová souměrnost celé stavby spolu s její prostorovou velkorysostí a jednoduchostí v duchu funkcionalismu působí nerušivým a zároveň monumentálním dojmem.

Jelikož do roku 1938 byl silniční provoz v Československu levostranný, návštěvníci Výstavy soudobé kultury přijíždějící z centra města vystupovali na prostornou terasu s výhledem na hlavní vstup výstaviště a scházeli po schodišti k pokladnám. Cestující vracející se zpátky do města pak procházeli prostorem mezi pokladnami do podchodu, jenž je dovedl na vzdálenější peróny. Zavedení pravostranného provozu sice narušilo architektonický záměr a obrátilo tok cestujících, funkce a podoba stanice je však přes zjevnou řadu rekonstrukcí do dnešní doby zachovaná. Mladší dláždění nástupní terasy, novější osvětlení podchodu a fasádní barva původnímu efektu stanice neubírají. Jinak je tomu s pokladnami, jejichž nové zastřešení krytinou tmavé barvy působí při pohledu z nástupní terasy rušivým dojmem a zazděná pokladní okénka z nich činí přístavky bez zjevné funkce.

                                                                                                                      ŠB

Název
Stanice elektrické dráhy

Datace
1928 – 1928

Architekt
Bohuslav Fuchs

Stezka
Výstaviště

Kód
C163

Typ
Městský mobiliář

Adresa
Výstaviště 405/ 1, (Pisárky), Brno, Střed

MHD
Výstaviště - hlavní vstup (Bus 25,26,35,37,52)
Výstaviště - hlavní vstup (TRAM 1,3,5,6,8,9,10,12


GPS
49°11'20.750"N, 16°35'7.519"E

Literatura
Zdeněk Müller, Brněnské výstaviště : stavba století : stavební vývoj 1928-2002, Brno 2002