Vedle ansámblů socialistického realismu a prvních – zatím ojedinělých – panelových staveb byly souběžně realizovány také projekty nového architektonického výrazu tradiční zděnou technologií, v daném případě z cihelných bloků. V době budování rychlostavby v ulici Olomoucké probíhala výstavba bytových domů v ulicích Mánesova a Bulharská v Králově Poli podle projektu Františka Zounka, jehož osobnost je pro brněnskou architekturu v následujících dekádách určující. Čtyřpodlažní objekty typu T16 s devadesáti šesti bytovými jednotkami jsou situovány v mírně svažitém terénu, s nímž se autor důmyslně vyrovnal prostřednictvím rytmicky uskakujících fasád navazujících bloků, které jsou akcentovány balkony na sluneční straně každého bytu a které jsou vhodně doplněny motivem ploché střechy. Při plném respektování typových podkladů v dispozicích bytů se podařilo vytvořit individuálně pojatou architekturu, která dalece předčí dobový průměr. Minirecenze Jiřího Hrůzy uveřejněná v roce 1960 v časopisu Architektura ČSR vyzdvihuje vedle autorského vkladu, dobrých ekonomických výsledků stavby a rychlosti a kvality provedení stavebních prací také zachování vzrostlé zeleně ve dvoře. Obytné domy Mánesova a Bulharská byly v roce 1960 prezentovány na výstavě Byty pro Brno v brněnském Domě pánů z Kunštátu jako příklad kvalitního bydlení podle aktuálních trendů.
MŽ