Sportovní areál s fotbalovým hřištěm a halou

D077

Vznik sportovní haly v Králově Poli souvisí s tamní dlouholetou tradicí tělovýchovných hnutí. Již roku 1891 byl v tehdy samostatném městysu Králově Poli založen Sokol, jenž cvičil od roku 1911 v tělocvičně na Mojmírově náměstí. Vlastní sokolovnu na Srbské ulici získali Sokolové až roku 1920, v letech 1935–1937 byla rozšířena a dodnes slouží svému účelu.
Zároveň se Sokolem vznikaly počátkem 20. století v Králově Poli i dělnické tělovýchovné spolky, které byly roku 1919 spojeny do Mezinárodní dělnické tělocvičné jednoty. Nutno zmínit i vznik Sportovního klubu Královo Pole, založeného roku 1911 pod názvem Sparta Královo Pole, kam se během let začali soustředit sportovci pěstující kopanou, cyklistiku, kolovou, házenou, tenis, stolní tenis a lední hokej. Vzrůstající zájem o kopanou vedl roku 1923 k založení klubu Viktoria Královo Pole.
Během okupace za druhé světové války byla většina spolků rozpuštěna, někteří členové Sokola a Mezinárodní dělnické tělocvičné jednoty byli dokonce perzekvováni. Během války byla také značně poškozena sportoviště. Hned roku 1945 byly zrušené organizace obnoveny, po Vítězném únoru roku 1948 však v rámci reorganizace všechny splynuly v Sokol Gottwaldovy závody (podle tehdejšího názvu Královopolské strojírny).
Roku 1949 byl pro potřeby této tělovýchovné jednoty otevřen v Králově Poli nový atletický stadion s tréninkovým hřištěm, tribunou a správní budovou, dále byla postavena chata a kuchyně pro letní tábor v Borech. Přestože sokolovna z meziválečného období prošla roku 1966 generální opravou, kapacita tohoto sportoviště nestačila, a tak byla roku 1969 zahájena výstavba nové víceúčelové sportovní haly na Vodově ulici s hřišti pro volejbal a na starším stadionu bylo rekonstruováno fotbalové hřiště, k němuž přibyla nová klubovna. I tak se kvůli nedostatečnému zázemí postupem času zredukoval počet původních dvaadvaceti odborů a oddílů na patnáct. Z Tělovýchovné jednoty Královo Pole odešly kolektivy lodních sportů, krasobruslení, cyklistiky, ragby, stolního tenisu a dalších.

Víceúčelová sportovní hala byla postavena mezi lety 1969–1975 v areálu již zmíněného staršího stadionu na Srbské ulici určeného pro lehkoatletické sporty a kopanou. Hala vznikla podle návrhu architekta Mojmíra Korvase, který dále rozpracoval architekt Jan Kruml, jenž posléze na stavbě působil jako stavbyvedoucí. Generálním dodavatelem stavebních prací byl podnik ČTO Brnosport. Řadu pomocných prací na stavbě vykonaly také brigádníci z řad sportovců, přičemž každý člen tělovýchovné jednoty musel splnit závazek pěti odpracovaných hodin. Hala byla slavnostně otevřena 14. března 1975, následujícího dne bylo sportoviště již plně zpřístupněno veřejnosti.

Sportovní hala s hrací plochou 20 × 40 metrů a s kapacitou hlediště 900 míst disponuje stropem o výšce 8 metrů, jež v současnosti již není považována za optimální pro některé míčové sporty. Stavba byla zasazena do severozápadní části sportovního areálu, do těsné blízkosti fotbalového stadionu pro 8 000 diváků, venkovního hřiště pro volejbal, kluziště, restaurace, kuželny a tréninkových fotbalových hřišť. Vedle budovy vznikl i objekt rozcvičovny, přiléhající dnes k východní fasádě sousední nové haly.

Ke sportovišti vede cesta z Vodovy ulice, ke které je hala natočena boční fasádou členěnou ocelovými pruty, které nesou zděný blok s mozaikou, nad nímž se opakují drobná vertikální okénka. Keramická poloabstraktní mozaika (rozměr 3,65 × 31 m) z roku 1974 s námětem Slunce a pohyb je dílem Jánuše Kubíčka a Josefa Vohrabala, kteří jsou společně s Janem Krumlem – autorem jejího architektonického řešení, signováni na východní boční stěně představku. Západní vstupní fasáda s centrálně umístěným vchodem s výrazným zastřešením je částečně prosklená, po stranách zdobená ocelovou konstrukcí připomínající síť. Na vstupní vestibul navazuje hlediště rozložené kolem hrací plochy. Ve východní části haly jsou situovány administrativní prostory a zázemí pro sportovce, lze tudy projít také do přilehlé rozcvičovny. Vede odtud vstup na hřiště a na galerii v patře, kde je možné pozorovat dění na hrací ploše. Kolem palubovkové hrací plochy jsou rozloženy hlavní, čestná a dvě boční tribuny, tribuna hostů, galerie, dispečerská a rozhlasová kabina. Sportovní hala byla vybavena na svou dobu velmi pokrokovým časoměrným a počítacím zařízením. Důležité je i její akustické řešení, jež splňuje standardy koncertních sálů, proto je v ní možné pořádat kulturní události.
V držení sportovního klubu zůstala hala až do roku 2000, kdy ji TJ Královo Pole darovalo městu Brnu, které investovalo do přístavby sousedící nové haly pro míčové sporty. Ta je označována též jako „velká“ – má kapacitu hlediště 2 900 míst, hrací plochu o rozměrech 20 × 40 metrů a výšku stropu 12,5 metrů, v blízkosti „staré“ nebo také „malé“ haly byla otevřena roku 2001. Celý komplex tehdy získal oficiální název Městská hala Vodova. Stará sportovní hala stále plní svůj původní účel, a přestože se stala majetkem města Brna, stále je v užívání TJ Královo Pole, jež spravuje i královopolskou sokolovnu.

                                                                                                                                    ŠB
 

Název
Sportovní areál s fotbalovým hřištěm a halou

Datace
1969 – 1975

Architekti/ky
Mojmír Korvas, Jan Kruml

Stezka
Královo Pole 1946-1989

Kód
D077

Typ
Sportovní areál

Adresa
Vodova 108, (Královo Pole), Brno, Královo Pole

MHD
Srbská (TROL32)

GPS
49°13'37.1"N 16°35'02.3"E

Památková ochrana
Součást ochranné zóny

Prameny
https://pamatkovykatalog.cz/viceucelova-sportovni-hala-micovych-a-upolovych-sportu-18405245