Pavilon A byl nejvýraznějším objektem první etapy realizace výstaviště při příležitosti Výstavy soudobé kultury v roce 1928. Vznikl jako Obchodně průmyslový palác a jeho velkorysé prostory zaklenuté parabolickou železobetonovou konstrukcí umožňovaly díky prosklení a přirozenému osvětlení vznik monumentálních výstavních kompozic. Postupně se ale způsob vystavování měnil – kromě potřeby celoročního vytápěného provozu šlo také o změnu výstavnických strategií s větším využitím umělého osvětlení, původní potenciál pavilonu tak již není naplno využíván.
Roku 1976 vznikla zdařilá dostavba objektu A3 s administrativním zázemím, vnitřním atriem a klubem vystavovatelů podle návrhu architektů Jasníka a Hotárka. Její zakřivená fasáda s pravidelným rastrem oken elegantně propojuje obě křídla pavilonu A. Začátkem 80. let pak došlo k rozsáhlé rekonstrukci stavby, při které byly instalovány rozvody inženýrských sítí a kolektorů, galerie a topné agregáty a zateplena fasáda objektu. Rekonstruována byla také rotunda, kam byl vestavěn amfiteátr, a místo bylo uzpůsobeno pro kongresové využití. V 90. letech byl pavilon propojen pomocí nadzemních pasarelů s pavilonem C.
PH