Obsazena byla plocha, kterou již generel z roku 1977 vymezil pro obchodní středisko. Konečné umístění bylo posunuto o 150 metrů jižněji oproti plánu, čímž se prodloužila pěší vzdálenost od tramvajové zastávky na Hlinkách, a budova se tak dostala prakticky do izolace. Zároveň se však Tuzex těsně přimyká ke komunikaci velkého městského okruhu a od roku 1998 přímo u něj dokonce ústí Pisárecký tunel napojující okruh na dálnici D1 ve směru na Prahu. V rámci BVV se nachází mezi branami 9 a 10 přímo na západní hranici areálu.
Stavba byla uskutečněna podle návrhu Josefa Pálky a jeho kolektivu ze Státního projekčního ústavu obchodu Brno mezi lety 1986 a 1988. Třípodlažní objekt disponoval halami s centrálně umístěnými eskalátory, které propojovaly dvě obchodní podlaží. Vnější hmota stavby se skládá z jednoduchého kvádru s konstrukcí z montovaného železobetonového skeletu a několika připojených objemů ze skla a oceli. Hlavní vstup je umístěn v centrálním proskleném převýšeném rizalitu se schodištěm, který je zakončený segmentovou střechou, stejně jako klenba nad světlíkem nejvyššího podlaží. Po obvodu stavby v přízemí se navíc rozbíhala markýza kopírující polovinu tohoto střešního válcovitého útvaru, na ni se přímo napojovala brána 9 výstaviště upravená Jaromírem Stříbrným. Všechny ocelové konstrukční prvky byly natřeny výrazně na žluto v kontrastu s umírněným světlým keramickým obkladem na větší části fasády budovy a tmavým kouřovým zasklením z elektrofloatu. Nad schody do druhého podlaží se nachází plechová reliéfní stěna s motivy výstaviště a moderních technologií od neznámého autora. V zadní oddělené části budovy jsou umístěny sklady.
Dnešní stav je pozměněn kvůli úpravám při znovuoživení objektu pod názvem Nový Tuzex z roku 2013, nyní Riviéra. Funguje jako stavební, interiérové, sportovní a outdoorové obchodní centrum a sídlí v něm celá řada specializovaných prodejců i firem. Úpravy zahrnují především rozdělení vnitřního prostoru na jednotlivé prodejny a showroomy, ale také zahalení většiny fasády pod velkoplošnou černou plachtu s reklamními bannery zastoupených prodejců. Střešní konstrukce, stejně jako další žluté prvky byly postupně přebarveny černou nebo bílou barvou. Nejnověji byla na čelní fasádě proražena druhá řada oken, která se alespoň svým rozložením snaží respektovat okna původní. Originální skla elektrofloat zůstala zachována. Celkové působení stavby je však naprosto pozměněno – přednost dostala laciná plachta před keramickým obkladem.
MK