Hala Rondo, zasazená do prostředí rušné křižovatky na okraji Starého Brna nedaleko řeky Svratky, byla koncipována primárně jako zázemí pro zimní sporty v čele s hokejem, ale její využití bylo možné variovat i pro jiné než sportovní účely. Studii haly připravil v roce 1971 architekt Ivan Ruller, který se v témže období věnoval také návrhu provozní budovy pro výrobní družstvo a společenství zlatníků Karat nedaleko Měnínské brány. V obou případech musel řešit zasazení novostaveb do kontextu historického města a jeho panoramatu a zhostil se tohoto úkolu s respektem ke stávající urbanistické struktuře přilehlé zóny. Rondo, původně oficiálně pojmenované Náplavka podle vedlejší ulice, totiž výškově kopíruje bytovou výstavbu ve svém bezprostředním okolí. Jeho realizace byla součástí akce Z, proto se protáhla na dlouhých deset let a Rondo bylo otevřeno až v roce 1982 při příležitosti mistrovství světa v kuželkách. V roce 1989 ho poté na severu doplnila menší obdélná krasobruslařská hala.
Halový prostor o kruhovém půdoryse určený pro více než 7 000 diváků byl zastřešen pomocí monumentální svařované ocelové konstrukce střechy s průměrem 65 m. Kvůli nestabilnímu pískovému podloží byla konstrukce objektu osazena do betonových pilotů. Vnější obvodový plášť Ronda vertikálně člení předsazené sendvičové panely o různé velikosti obložené bíle glazovanými hurdiskami, čímž architekt fasádu rafinovaně rozvlnil a v kombinaci s postupujícími stíny během dne vytvořil plastický efekt. Ve spodní partii panelů halu obkružuje v několika zónách trojice nižších oken na jednom panelu. V přízemí obkládaném cihelným páskem ponechal Ruller mírně zasunuté průchozí loubí. Široké schodiště přivádělo masu diváků jdoucí od města k zvýšené pochozí partii u haly a proskleným hlavním vstupům do sportoviště. Kolem centrální plochy sníženého jeviště se po obvodu haly vinuly terasovitě rozmístěné kapacity pro sezení i stání. Díky viditelné konstrukci střechy získal interiér výrazně technicistní ráz.
Hala, v současnosti pojmenovaná DRFG aréna, slouží do dnešních dní jako hlavní hokejový stadion ve městě a zároveň hostí další sportovní i koncertní události, v přízemí se také nachází prodejna potravin. V letech 2009–2010 prodělala zásadnější modernizaci, na které se podílel i autor původního projektu Ivan Ruller. Během ní bylo upraveno zázemí sportovců i diváků, technologické prvky a inženýrské sítě, byly vyměněny vnitřní sedačky či přistavěny výtahy a kapacity pro ubytování sportovců. Během rekonstrukce byly odstraněny také tři původní nízké reliéfy se sportovní tematikou od brněnského sochaře a malíře Ctibora Bayera. Rullerova původní výrazná kruhová dispozice i snadno rozpoznatelné objemové řešení zůstaly zachovány. Hala je však svým majitelem necitlivě využívána jako dům – reklamní poutač, velká část obvodových zdí a architektonických detailů je překryta velkoformátovými bannery.
KE
