Experimentální bytový dům

D194

 V Brně byly v rámci první celostátní experimentální akce realizovány dva pokusné projekty – bytový dům ve Vinařské ulici a obytný celek v ulici Křídlovická –, jejichž spoluautorem je v obou případech František Zounek, v dané době zaměstnanec Státního projektového ústavu pro výstavbu měst a vesnic. Návrh prvního brněnského experimentu vzešel z veřejné soutěže vypsané ředitelem národního podniku Pozemní stavby Josefem Šimkem v deníku Rovnost v roce 1958. Čtyřpodlažní dům komorního měřítka situovaný ve vzrostlých zahradách v atraktivním prostředí tehdejší Jiráskovy (dnes Masarykovy) čtvrti s meziválečnou a historizující vilovou zástavbou z devatenáctého století měl ověřit možnosti použití technologie litého betonu. Prováděcí dokumentace byla zpracována v projektové správě Pozemních staveb ve spolupráci s vývojovým oddělením podniku s uplatněním zkušeností s realizací obdobného domu v Bratislavě.


Dům o dvou sekcích s třinácti byty byl řešen jako krabicová konstrukce s nosnými příčnými stěnami z litého betonu a monolitickými deskovými stropy z železobetonu s využitím krátkého rozponu. Hlavním záměrem projektu bylo dosáhnout univerzálnosti v orientaci domu, výškové variability zástavby při použité technologii (do osmi podlaží), zkvalitnění obyvatelnosti bytu prostřednictvím zvýšení počtu obytných místností, možnosti záměny technologických způsobů výstavby a konstrukcích materiálů, ale i zlepšení předpokladů estetického působení obytného prostředí s dodržením předepsaných nákladů na bytovou jednotku.Důležitým východiskem byla tedy úspornost, na což poukazují dobové texty zdůrazňující významné snížení spotřeby stavebních hmot. Zounkův a Rudišův návrh byl jako příklad radikální úspory materiálu představen také na výstavě Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně v Domě umění města Brna. Značná pozornost byla domu věnována nejen z hlediska technologického, ale i z hlediska nově nastavené bytové politiky státu, neboť se jednalo o jeden z prvních příkladů družstevní výstavby na území Brna.


Objekt byl předán do užívání v březnu 1960 a už v říjnu následujícího roku se v téže ulici dokončovaly další dva družstevní domy tohoto „typu Zounek“, jak je označoval dobový tisk, s dvaceti sedmi bytovými jednotkami (rovněž z litého betonu s cihelnou výplní, ale s rozdílným dispozičním řešením). V roce 1961 byly ve výstavbě další tři domy téhož typu v ulicích Mučednická a Hvězdárenská/Zábranského v Žabovřeskách. Záměr vybudovat padesát čtyři bytových jednotek typu Zounek v ulici Tábor, jejichž realizace měla být podmíněna povolením výstavby administrativní budovy Krajského sdružení národních podniků ve stavebnictví, k níž měly bytovky příslušet, však nakonec nebyl naplněn.


O vysoké architektonické úrovni první brněnské experimentální stavby svědčí i to, že byla tematizována nejen v časopisech Architektura ČSR, Československý architekt nebo Domov a že byla hojně publikována také v syntetických publikacích věnovaných soudobé československé architektuře, ale dokonce i v podnikovém časopisu Pozemních staveb, který vizuální stránku staveb vzhledem k svému provozně-technickému a politicko-propagačnímu zaměření zpravidla přehlížel. Zaměstnanci Pozemních staveb Brno předpokládali, že prototyp bude uveden do sériové výroby, jeho parametry však už bezprostředně po realizaci nevyhovovaly platným normám – byly zde použity neunifikované rozpony 400 cm. Směrnice však vznikly až po vypracování projektů těchto objektů, což se týkalo i dalších dvou souběžně vznikajících experimentálních staveb: domu z litého betonu v Praze-Bubenči architekta Václava Havránka a panelového domu v Hradci Králové navrženého Františkem Steinerem.

Název
Experimentální bytový dům

Datace
1958 – 1959

Architekti/ky
František Zounek, Viktor Rudiš

Kód
D194

Typ
Nájemní dům

Adresa
Vinařská 24–42, (Pisárky), Brno, Střed

MHD
Výstaviště - vstup G2 (TRAM 1)

GPS
49°11'34.2"N 16°34'52.8"E

Literatura
Jindřich Chatrný, Experimenty z cihel a betonu v Brně na „nábřeží řeky Svratky“, Brno v minulosti a dnes 28, 2015
Markéta Žáčková, Od „nearchitektury“ k experimentu, Na prahu zítřka. Brněnská architektura a vizuální kultura období socialismu / On the Threshold of Tomorrow. Architecture and Visual Culture in Brno during the Communist Era, 2014
Markéta Žáčková, „Byl sice jistý plán…“ Výzkumný ústav výstavby a architektury a experimentální bytová výstavba počátku 60. let 20. století, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2014
Eva Novotná, Jak dál s panelákem? Experimenty v bytové výstavbě z let 1959–1961, Beton: technologie – konstrukce – sanace, 2013
Jaromír Houdek, Dům z litého betonu, Pozemstav buduje , 1959
Roman Pochop, Několik poznámek k řešení pokusných bytových domů v Praze, Hradci Králové a Brně, Architektura ČSR , 1960
František Kalivoda (ed.), Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně (kat. výst., Dům umění města Brna), Brno 1958
Jaromír Houdek, Prototyp z litého betonu, Pozemní stavby, 1960, s. 464
Jiří Šála, Milan Machatka, Tepelně technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace, Brno – Praha 2002
Oldřich Dostál, Vítězslav Procházka, Josef Pechar, Moderní architektura v Československu, Praha 1967
Kolektiv autorů, Tady se bude pěkně bydlet! , Pozemstav buduje , 1959
Jaroslav Doškář, Rozhodný krok vpřed: Stavbaři mají vlastní bytové družstvo, Pozemstav buduje , 1959
Jaroslav Doškář, Nové domy našich družstevníků, Pozemstav buduje , 1961
Ervín Trmač, Chcete bydlet?, Pozemstav buduje , 1961


Prameny
Šárka Svobodová, Masarykova čtvrť, Brněnský architektonický manuál, dostupné z: http://www.bam.brno.cz/stezka/4-masarykova-ctvrt, vyhledáno 11. 11. 2014
Usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa k řešení bytového problému v ČSR do roku 1970, Rudé právo XXXIX, 1959, č. 66, 8. 3., Ústav pro českou literaturu AV ČR. Digitalizovaný archiv časopisů, dostupné z: archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1959/3/8/3.png, vyhledáno 10. 10. 2017