Počátkem 60. let 19. století vznikla na svahu Černých Polí, v místech zvaných Belvedere, první vilová kolonie v Brně. Tvořila ji urbanisticky koncipovaná skupina čtyř vilových staveb, vybudovaných stavitelem Josefem Arnoldem, v letech 1860–1863. Vůbec první vila z roku 1860, vlastněná Dr. Karlem Kaiserem, vznikla v horní části svahu při dnešní ulici Černopolní. V pořadí druhým objektem tohoto souboru, a současně první stavbou z trojice vil situovaných níže v hloubi dlouhých parcel mezi ulicemi Drobného a Černopolní, byla vlastní vila Josefa a Katharine Arnoldových z roku 1862. Josef Arnold, pocházející německého Ingolstadtu, byl stavitelem a podnikatelem ve stavebnictví. Od roku 1851 až do své smrti žil v Brně, kde se stal klíčovou postavu zdejší architektury druhé poloviny 19. století.
Jeho vlastní vila ve svahu nad Lužánkami byla situována tak, aby se v maximální míře uplatnilo sluneční světlo na jižní straně. Na jihozápadě byl v přízemí i v prvním patře ústředním prostorem obytný salón, rozšířený o přízemní hranolový arkýř nesoucí v patře balkon. Na jihovýchodě vedl v pravé ose vstup do domu úzkým schodištěm vyrovnávajícím výšku svahu, uprostřed byly umístěny jídelna a pokoj a v levé ose nárožní veranda, jež byla přístupná jak ze salonu, tak z pokoje. V prvním patře se k jihovýchodu obracel pokoj pro hosty, po obou stranách s prosvětlenými komorami. K obslužné části vily na severní straně patřila vstupní hala, schodiště, kuchyň a nad ní v patře ložnice. Arnoldova vila byla vystavěna s částečným uplatněním hrázděného zdiva, které je dodnes patrné na věži vystupující nad střešní krajinu. V roce 1963 si Josef Arnold v zahradě vybudoval skleník.
V září 1883 se manželé Arnoldovi rozhodli vilu prodat a novou majitelkou se stala Charlotte Martin, po ní Antonie Lange. V této době byla vila také částečně uprávovana a v dolní části parcely vznikl objekt kočárovny s bytem domovníka. V březnu 1909 vilu zakoupili manželé Cecilie a Cornel Hože. Cecilie Hože byla starší sestrou Alfreda Löw-Beera, který od roku 1913 vlastnil sousední vilu na Drobného 22.
Záhy po zakoupení vily pravděpodobně v letech 1909– 1915 realizovali manželé Hože zásadní stavební úpravu a rozšíření vily, podle návrhu nám dosud neznámého architekta, v dekorativním stylu.. Hlavní vstup byl nově nasměrován ze severu a byla u něj přistavěna prosklená dřevěná veranda. Došlo ke stavebnímu rozšíření kuchyně a ložnice, k úpravě členění fasád, u nichž se střídají různě strukturované plochy s nárožní bosáží, byly pořízeny nové výplně dveří a oken, nové prvky interiéru – dlažby, štukové dekory, dřevěné zábradlí schodiště, zdobené litinové radiátory, dřevěné žaluzie atd. Většina z těchto prvků se ve vile autenticky dochovala do současné doby. Zahrada měla charakter anglického parku, kde nechyběly ani altánky a besídky se zahradním nábytkem.
Po nacistické okupaci byla vila zabavena gestapem a v roce 1942 byli Cecilie Hože, v té době již vdova, spolu se svým synem Maxem a snachou Friederike deportováni do koncentračních táborů, kde byly oba zavražděni. Po skončení války se dostala vila pod národní správu a v roce 1948 ji převzaly Bytové podniky města Brna. Zpočátku sloužila potřebám administrativy Státních lesů a v roce 1952 byla podle projektu architekta Klímy ze Stavebního podniku města Brna adaptována pro potřeby mateřské školy. Vzhledem k nedostatečné kapacitě byl v roce 1955 ve spodní části zahrady přistavěn nízký objekt provizorní školy. Mateřská škola využívala objekt vily až do roku 2012, kdy jej musela kvůli zhoršujícího se stavu objektu opustit.
V roce 2009 byl z iniciativy Muzea města Brna podán návrh na zapsání vily do seznamu nemovitých kulturních památek ČR, kterou se vila stala roku 2010. Od roku 2019 je vila ve správě Muzea města Brna. V letech 2021–2023 byla vila celkově celková rekonstruována podle návrhu Atelieru 99 pro potřeby nově vybudovaného Centra Dialogu. Obnova zahrady, nově pojmenovaná po Cecilii a Cornelovi Hože, byla dokončena a otevřena pro veřejnost v květnu 2024.
MD
Arnoldova vila
Název
Arnoldova vila
Datace
1862
Stavitel
Josef Arnold
Typ
Rodinný dům, vila
Adresa
Drobného 299/26,
(Černá Pole), Brno, Černá pole
MHD
Schodová
GPS
49.20720924774259, 16.614391859153255
Památková ochrana
Kulturní památka
Literatura
Bohumír Smutný,
Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764–1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin,
Brno 2012
Pavel Zatloukal,
Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce,
Brno 2006
Dagmar Černoušková,
Genius loci svahu nad lužáneckým parkem : K první vilové kolonii v Brně .,
Bulletin Moravské galerie v Brně. ,
2011, s. 70–79
Dagmar Černoušková,
Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně.,
A vůbec...Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám,
Brno 2010, s. 394–417
Iveta Černá, Aleš Filip,
Arnoldova vila,
Brno 2023
Prameny
Dagmar Černoušková, ARNOLDOVA VILA NAD LUŽÁNKAMI, Mateřská škola na Drobného ulici č. 26 (č.p. 299) v Brně, K PRVNÍ VILOVÉ KOLONII V BRNĚ, Stavebněhistorická dokumentace, Brno 2009.
https://www.pamatkovykatalog.cz/arnoldova-vila-13362251