František Kopřivík

 O osobnosti architekta Františka Kopřivíka staršího je z dostupných zdrojů bohužel známo jen skromné množství informací. Od roku 1961 byl spolu s architekty Karlem Strejcem, Zdeňkem Malíkem, Jiřím Mikšíkem, Jiřím Myslínem a Šebestiánem Zelinou členem sekce Jihomoravského krajského svazu architektů zabývajících se ochranou památek moderní architektury, která vznikla na základě iniciativy Jana Dvořáka a Dušana Riedla.

Ve známost vešly zatím pouze tři větší Kopřivíkovy realizace. Nejstarší z nich je dvoupodlažní kulturní dům v Adamově (1970–1973) se zajímavě členěnou dispozicí, která se v exteriéru promítá do uličního průčelí, jež je utvářeno čtyřmi ustupujícími patrovými bloky. Budova umístěná ve svahu na betonové terase byla původně opatřena břízolitovou béžovou omítkou a horizontálními pasy oken akcentovanými skleněnými tabulemi azurové barvy. Roku 2014 bohužel prošel kulturní dům rozsáhlou nešetrnou rekonstrukcí, která pozměnila celý jeho ráz.

Nejznámější Kopřivíkovou realizací se stalo panelové sídliště v Brně-Komíně (1971–1975), na kterém spolupracoval s architektem Jiřím Zapletalem. Z citlivého zasazení nové obytné zástavby převážně čtyřpatrových domů do staršího urbanistického celku, jež nepoškodilo strukturu ani horizont původní městské části, je patrný Kopřivíkův šetrný přístup ke starším architektonickým realizacím.

Podobně je tomu i u domova důchodců na Nopově ulici v Brně-Židenicích (1974–1978), na jehož realizaci Kopřivík spolupracoval s architektem Zdeňkem Tihelkou. Rozsáhlá budova byla zasazena do částečně otevřeného vnitrobloku utvářeného svažitým terénem, hlavní silnicí, zástavbou na Hrozňatově ulici a Tyršovým sadem. Komplex Domova pro seniory Nopova tak vznikl v dolině pod svahem klesajícím z ulice Viniční, aniž by byla narušena starší struktura obytné zástavby tvořené převážně rodinnými domy.

Byl manželem architektky Libuše Kopřivíkové působící dlouhá léta v brněnském Stavoprojektu a otcem architekta Františka Kopřivíka mladšího, současného brněnského architekta s vlastní zavedenou kanceláří.

ŠB

Architekt/ka
František Kopřivík

Datum narození
1929

Datum úmrtí
2015

Literatura
Renata Vrabelová (ed.), Brno. Architektura / Architecture. 1945–1990, Brno 2009, s. 249
Karel Kuča, Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic, Praha – Brno 2000
Vladimír Šlapeta, Renata Vrabelová, Brněnská architektura. Brno Architecture. 1918–2008, Brno 2014
Lukáš Kos, Ochrana památek funkcionalistické architektury : nezdary a úspěchy, Olomouc 2013, s. s. 63 (pozn. 27
Iloš Crhonek, Brno v architektuře a výtvarném umění, Brno 1981

Prameny
Dům číslo popisné 345 - Kulturní dům, dostupné z: http://www.adamovaokoli.cz/stavby/cp345.html, 31. 10. 2018.