Po maturitě na gymnáziu v Brně v roce 1941 absolvoval dvouletý kurz na Vyšší průmyslové škole stavební v Brně. O prázdninách pracoval jako stavební technik na přestavbě lihovaru v Rájci nad Svitavou, poté byl až do konce války totálně nasazen v Brně jako technik při výstavbě a adaptacích protileteckých krytů. V roce 1945 se podílel na rekonstrukci strojoven brněnských vodáren. Na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše (dnes Vysoké učení technické) v Brně složil v letech 1947 a 1949 první a druhou státní zkoušku v oboru architektura a pozemní stavitelství.
Již během studia byl zaměstnán v pražském ateliéru Jiřího Krohy (listopad 1947 – květen 1948) a podílel se na návrzích Slovanské zemědělské výstavy v Praze. Mezi lety 1949–1952 působil jako vědecký pracovník ve výzkumném středisku Vědeckého rozvoje ČSSZ, kde se zabýval novými technologiemi v oblasti zdění staveb, které následně ověřoval na experimentálních stavbách v Brně, Měníně, Ostravě i na Slovensku. Od roku 1949 působil jako asistent v Ústavu pozemního stavitelství II na VUT, v roce 1952 byl jmenován odborným asistentem. Vedle toho vypracoval několik projektů: areál internátů VSŠ v Ostravě, výcvikové středisko v Kníničkách a Polyekran pro Brněnské vzorkové veletrhy v Brně.
V roce 1963 se habilitoval, avšak z politických důvodů nebyl do funkce docenta ustanoven. Toho se dočkal teprve v roce 1968. S manželkou Jiřinou Medkovou, vedoucí odboru užitého umění Moravské galerie v Brně, pořádal v roce 1964 cyklus přednášek Jak se bydlí, který zahájil vlastním příspěvkem „O bydlení a výstavbě v Holandsku“. Je autorem skript Pozemní stavitelství I (1959) a spoluautorem Stavitelství I a II (1964). Ve druhé polovině šedesátých let se ve funkci hlavního inženýra věnoval projektu a realizaci kolejí VUT na Purkyňově ulici, jeho doménou bylo konstrukční řešení, které mělo v oblasti výškových budov experimentální charakter.
V sedmdesátých letech se předmětem výzkumné, projekční i pedagogické činnosti zapáleného sportovce docenta Medka stala plavecká zařízení. Projekty na plovárny v Turnově (1969), Poličce (1970), Dobrušce (1972), Vysokém Mýtě (1973) a Kutné Hoře (1977) rozpracovával se studenty a zároveň je teoreticky řešil v rámci výzkumného úkolu „Ekonomizace malých objektů krytých plováren“. Realizace některých z těchto staveb se již nedočkal, protože se stavěly v rámci „akce Z“ velmi dlouho (kolem osmi let). Mezi jeho poslední výrazné realizace patřila Administrativní budova okresní prokuratury v Kroměříži (1975).
VK
Architekt/ka
Jaroslav Medek
Datum narození
17. 3. 1922 Brno
Datum úmrtí
12. 7. 1979
Literatura
Josef Kos,
Události na VUT v Brně,
1997
Prameny
Osobní spis Jaroslava Medka Archiv VUT, Fond Osobní spisy zaměstnanců VUT v Brně, M 14.
