Jan Víšek

Architekt Jan Víšek se narodil 13. května 1890 v Bazejovicích (dnes Božejovicích) nedaleko Tábora, kde roku 1910 odmaturoval na místní reálce. V letech 1910–14 studoval pozemní stavitelství na České vysoké škole technické v Praze u profesorů Jana Kouly, Antonína Balšánka, Josefa Fanty a Theodora Petříka. Za první světové války musel narukovat a školu dokončil až v roce 1920. Následně se stal na tři roky asistentem svého profesora Theodora Petříka na oboru zemědělských staveb. Tato úzká spolupráce s Petříkem ovlivnila Víškovy rané práce. V letech 1923–24 působil krátce ve Státním pozemkovém úřadu v Praze. Své pražské působení završil přestavbou Zemědělského muzea v Kinského sadech v Praze (1923).

Poté přesídlil do Brna a od roku 1924 byl zaměstnán v kanceláři pro výstavbu Masarykovy univerzity v Brně při Státním pozemkovém úřadu. Společně s Jaroslavem Gruntem, Milošem Lamlem a Josefem Šálkem vytvořili soutěžní návrh na úpravu Akademického náměstí a budovu právnické fakulty. Byl také členem poradního regulačního sboru pro Velké Brno. Na jeho urbanistické projekty měl velký vliv italský racionalismus. Již od dob svých studií podnikal cesty po Evropě, v roce 1924 se vydal s Janem Gruntem do Vídně, kde se seznámili s Adolfem Loosem, a o dva roky později odjel do Paříže, kde se setkal s Augustem Perretem a Le Corbusierem. Tyto mezinárodní kontakty měly zásadní vliv na jeho tvorbu a rozhodnutí otevřít si ještě téhož roku v Brně vlastní ateliér.

Ve své architektonické tvorbě rozvíjel pod vlivem Augusta Perreta purismus a hlásil se k myšlenkám Adolfa Loose. Jeho stavby jsou charakteristické čistými geometrickými formami (Husův sbor, 1926–27, první radikálně moderní sakrální prostor v Československu, dvojdům v kolonii Nový dům, 1927). Ve veřejných budovách se však neubránil jisté monumentální strnulosti. V roce 1936 se zúčastnil soutěže na budovu českého divadla v Brně na Žerotínově náměstí, jeho projekt se umístil na druhém místě. Víšek byl však o rok později vyzván, aby předložil nový projekt do další užší soutěže, ve které zvítězil. Díky svému vítězství se stal zaměstnancem nově vzniklého Družstva pro výstavbu českého národního divadla, jehož činnost i výstavbu divadla samotného zastavila roku 1942 druhá světová válka. V roce 1947 se Víšek vrátil k tématu brněnského divadla a absolvoval studijní cestu po Evropě, kde se zaměřil především na architekturu divadel.

Jan Víšek byl za svůj život aktivním členem řady sdružení: Spolku architektů a inženýrů, Klubu architektů (v roce 1924 byl jedním ze zakládajících členů jeho brněnské pobočky) a Ústředí architektů. Působil v Umělecké besedě v Praze, Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, v brněnském Sdružení výtvarných umělců, v Bloku moravskoslezských výtvarníků a byl členem brněnského Devětsilu. Hojně také publikoval v Lidových novinách, ve Staviteli, v Architektuře ČSR a jinde a jeho úvahy se výrazně podílely na vývoji české moderní architektury. V letech 1945–48 působil Víšek jako suplující profesor na Ústavu architektonického navrhování na Českém vysokém učení technickém v Praze. Jeho jmenování řádným profesorem zabránil nástup komunismu, protože byl členem zednářské lóže, a to vzbudilo nelibost představitelů režimu.

Po nuceném uzavření jeho vlastní architektonické kanceláře roku 1949 nastoupil do brněnského Stavoprojektu, kde byl zaměstnán v kanceláři pro výstavbu Státního divadla v Brně. V roce 1956 se zúčastnil nové soutěže na brněnské divadlo, pro které byl tentokrát vytyčen pozemek na Kolišti. Víšek tuto soutěž vyhrál a stal se generálním projektantem divadla a externím expertem při jeho výstavbě. Za rok však byl především z politických důvodů penzionován. Výstavbou divadla byl pověřen Otakar Oplatek, který se svými spolupracovníky původní Víškův projekt výrazně proměnil. Architekt zemřel 6. června 1966 v Brně.

LV

Architekt/ka
Jan Víšek

Datum narození
13.05.1890 Božejovice

Datum úmrtí
06.06.1966 Brno

Literatura
Zdeněk Kudělka. Brněnský architekt Jan Víšek. Výtvarná práce. 1965. XIII, 10–11. s. 14.
Zdeněk Kudělka. Jan Víšek. Architektura ČSSR. 1967. XXVI. s. 40.
Vladimír Šlapeta. Jan Víšek. Projekt. 1983. 25, 6.
Petr Pelčák, Vladimír Šlapeta, Ivan Wahla. Jan Víšek 1890–1966. Brno, Obecní dům Brno, 1999.
Vladimír Šlapeta. Kdo je Jan Víšek (1890–1966). Československý architekt. 1984. 29, 19. s. 5.