Nerealizovaný „dům na střeše“

AL20

„Vážený pane Loosi, po důkladném zkoumání Vašeho projektu a po zralé úvaze jsem bohužel došel k závěru, že pro můj účel nepřipadá v úvahu. Byl to, věřte mi, těžký boj, který se odehrával mezi mým přáním a mými možnostmi.“
Dopis Heinricha Jordana Adolfu Loosovi ze dne 20. 2. 1931, Muzeum města Brna: Fond Oddělení dějin architektury a urbanismu.

Na místě dnešního řadového třípodlažního nájemního domu, postaveného stavitelskou firmou bratří Eislerů, měl původně stát Loosův nerealizovaný návrh terasového domu pro Heinricha a Julii Jordanovy. Stavebník Heinrich (Jindřich) Jordan, obchodník s likéry, si v roce na sklonku roku 1930 u slavného architekta objednal návrh domu, který pak společně několikrát osobně i korespondenčně konzultovali.
Loosův architektonický koncept rozpracovaný jeho spolupracovníkem Kurtem Ungerem spočíval především v návrhu stavebníkova bytu se zahradní terasou a balkonem v horní části domu. Třípodlažní byt měl mít v prvním podlaží provozní zázemí (kuchyň, umývárna, WC, spíž, pokoj pro služku), ve druhém podlaží velkou obytnou dvouúrovňovou halu a dvouúrovňovou terasou se sprchou, ve třetím podlaží byly situovány ložnice s průběžným balkonem, šatna a koupelna s WC. Výsledná realizace je ale nakonec pouze dílem stavebníka, který si dispozice nižních pater navrhnul sám – Loosovy úpravy se rozhodl neakceptovat. Důvody byly jak finanční, tak časové a technické. Ve svém dopisu ze dne 20. 2. 1931 se snažil Loosovi vysvětlit: „V první řadě nemohu překročit náklady. […] Část domu jsem už pronajal, […] musel jsem tedy již před několika týdny se stavbou začít. […] Změna plánů by byla spojena s velkou časovou ztrátou, nehledě k tomu, že stavební úřad by mi zcela jistě dělal potíže, protože Váš projekt koliduje s platnými stavebními předpisy pro tuto ulici.“
Z částečně dochované korespondence mezi Loosem, Ungerem a Jordanem vyplývá, že komunikace mezi klientem a architektem nebyla jednoduchá. Loosova odpověď na Jordanovo vysvětlení ze dne 25. 2. 1931 zněla stroze: „Potvrzuji přijetí Vašeho dopisu z 20. tohoto měsíce. Z něho jasně vyplývá, že jste nikdy neměl v úmyslu nějaké mnou navržené změny provést. Musím se Vám přiznat, že to shledávám neobyčejně zvláštním. Pro mé zbytečné zatížení žádám proto pohledávku 3000 korun. Adolf Loos.“

                                                                                                                                                JK