Monumentální nárožní budova situovaná do souvislé historické zástavby mezi ulicemi Kobližnou a Poštovskou byla roku 1914 vystavěna na původním místě dvou starších domů Marie, Huberta a Zdenky Šiberlových. Navrhl ji stavitel Robert Krug starší, jenž mimo početné skupiny nájemních domů vystavěl v Brně také dle návrhu městského stavebního úřadu několik měšťanských škol. Nájemní dům Sophie Schmidtové von Pflichtenfest a Grety Krugové představuje v Krugově tvorbě jedno z pozdních děl, ve kterém díky jednoduše členěnému a střídmě dekorovanému průčelí nečekaně dospěl k modernistickému stylu.
Čtyřpatrový nájemní dům dvoukřídlé dispozice s vysokou atikou skýtající velkorysý prostor v podkroví zahrnuje mimo obytné části také prostorné komerční plochy. Záměr obchodního využití prvních dvou podlaží domu se na soklové zóně hlavního průčelí projevuje velkými jednoduchými pravoúhlými výkladci. V následujících třech patrech domu a v okny prolomené atice se nacházejí obytné prostory členěné do jednotlivých nájemních bytů. Vstup situovaný do středu jihovýchodního křídla (směřujícího do Poštovské ulice) je utvářen drobným portálem s lizénami střídmě zdobeným ostěním a frontonem zasazeným přímo do nadpraží. Totožné ostění se uplatňuje na okně, jež bezprostředně na vstupní portál nasedá namísto světlíku a opticky jej akcentuje. Průčelí celého domu má výrazné vertikální členění, jehož bylo docíleno opakovaným použitím mělkých pravoúhlých představků vycházejících z mohutné patrové římsy, která odděluje soklovou zónu od obytných pater, a směřujících až k římse korunní, na níž spočívá atika pokrytá střešní krytinou. Zatímco na východním křídle je tímto způsobem akcentován střed fasády, na jihovýchodním křídle naopak středová část prostorově ustupuje.
Vzhledem k užití velmi jednoduchých a přísně pravoúhlých geometrických forem, které střídmě doplňují hladké pásy a podokenní výplně, v nichž se uplatňují spirálový dekor a klenoty uprostřed vpadlin, působí fasáda nájemního domu celkově čistým a jednolitým dojmem. V průčelí nájemního domu Krug sice stále vychází z tradičního tektonického členění architektury, odklání se však již od filozofie o jejím dekorativním „odívání“, které byl ve svých starších realizacích věrný. Pro své výrazné kubické pojetí a čistě abstraktní výzdobu, která však stále vychází ze secesní ornamentiky, lze tuto stavbu bez rozpaků stylově označit jako modernistickou. Její původní charakter v současné době narušuje odlišná barevnost fasády obchodního parteru a celoroční předzahrádky kavárenského podniku v přízemí.
Šárka Bahounková
