Rodinný dům v Neumannově ulici je vedle nedalekého dvojdomu v Lipové jedinou československou stavbou, o které informoval Philipp Johnson a Henry-Russell Hitchcock ve svém katalogu k výstavě The International Style. Architecture since 1922 v newyorském Museum of Modern Art. Dům postavil architekt pro sebe a svého bratra Mořice a přizpůsobil ho na míru životnímu stylu, zálibám a společenskému životu „dvou mládenců“. Oba se rádi věnovali sportu, hudbě a uměleckému sběratelství, Ottovou velkou zálibou byla botanika a zoologie. Mezi válkami se v jejich domě scházela řada českých i německých intelektuálů a umělců.
Stavba vznikla na jižním svahu starší ovocné zahrady, která byla do velké míry zachována. Dvoupodlažní dům na podélném půdorysu je orientován hlavními obytnými místnostmi na slunnou jižní stranu. V přízemí je rozlehlý obývací pokoj propojený skleněnou stěnou se zahradou, v patře dvě ložnice oddělené společným pokojem a vedoucí na terasu, která prochází přes celou jižní a východní fasádu. Obytná byla i plochá střecha s pokojem pro hosta a se skleníkem s voliérou, otevřená část střešní terasy se sprchou sloužila všestrannému sportovnímu vyžití.
Při projektování domu se Eisler vyhýbal zbytečné okázalosti a reprezentativnosti, dbal na racionální a ekonomické pojetí a užití standardizovaných typizovaných prvků, např. oken. Je ovšem nutné podotknout, že pokoj pro služebnictvo byl i v tomto případě samozřejmostí. Důraz na použití sériově vyráběných prvků byl blízký snaze Waltera Gropia a dalších architektů o racionalizaci architektonického procesu. Eisler však s těmito funkčními elementy zacházel nanejvýš esteticky. Stejně jako Ernst Wiesner nebo Adolf Loos se snažil o vytvoření komfortního životního prostředí a dbal na kvalitu vybraných materiálů a zpracování detailů. Svoje místo v domě měly vedle sběratelských skvostů i nástěnné malby Karla Němce, který byl také autorem sgrafitové výzdoby zahradního domku.
PH
